V Š U D E D O B Ř E , T A K C O D O M A ?

V Š U D E D O B Ř E , T A K CO D O M A ?

neděle 30. prosince 2012

Den 109- 114

Teda, píše se čím dál hůř. Nejen proto, že valem ubylo komentářů, nejspíš i čtenářů, chutě psát...ale budíž, už vím, že se dá přežít vše :) bylo samozřejmě velmi příjemné přečíst si milé komentáře, které doslova pozvedly na těle i na duchu. (Taky ale už asi není na co si stěžovat, protože munici jsem vyčerpala v minulých článcích, většina věcí se stejně opakuje, tak už se mi to nechce ani psát...a hlavně se mi už s tím nechce vůbec rozčilovat...že hysterka dělá scény, protože nechce, abych ji na bobech táhla já, nýbrž Matka...apod.) A pak přišla ta kráva anonymka, kvůli které se tento kabaret musel pro značnou část obecenstva uzavřít. Co už. (Doufám, že z toho alespoň měla radost, aby to celé alespoň mělo nějaký smysl). h...Já bojuji dál, jak jinak...číslovky dnů, které musím ještě zvládnout, se dostaly na koncovku -náct, což zní naprosto neuvěřitelně a radostně, ale zároveň se tím do popředí dostává se stále hrozivější velikostí otázka: co bude potom?...což mi tu radost z přibližujícího se data návratu může trochu kazit...nemá šanci! Jedna z věcí, které jsem se tu mohla naučit, je odlišovat věci opravdu důležité od těch méně důležitých, a naučit se zabývat se jen věcmi TADY a TEĎ, takže teď ještě trochu toho těšení domů, těšení na náhradní vánoce doma, na wellness pobyt hned po návratu... a tak. Žádný stres.
Horší je to teď kapku s mým tělem, které (ovšem po dlouhé době!) podlehlo nástrahám tuhé finské zimy v kombinaci s polární nocí [denní světlo od cca 9 do 15h....severněji je to samozřejmě horší, třeba v Utsjoki, které bylo mou první navštívenou  finskou obcí, tak tam je teď šero přes celý den (to šero se nazývá  kaamos)] a každodenním stresem tady...a víkend jsem teď strávila na lůžku se slečnou Rýmovou a slečnou Škrábeměvkrku. Madam Zvýšené teplotě jsem vysvětlila, že všechny se do jedné postele nevejdeme, takže odešla po svých, i když musím ještě držet stráž u dveří pokoje, kdyby se chtěla vrátit. Koskenkorvu jsem načala už dnes, abych těm mrňavým mikro potvorám znepříjemnila den a vypálila toho červa :-) Naštěstí mi Rodiče dopřáli trochu toho odpočinku na lůžku a neotravovali mě. Snad už budu zítra v poho. Když ne, tak prostě zůstanu doma a na "oslavu" konce roku k jedné další rodině 160 km odsud prostě nedoprovodím (moc bych kvůli tomu nebrečela, když si zrekapituluji, jakého ražení jsou rodiny, které se přátelí tady s těmahle!!), co ovšem vím jistě, je, že budou o půlnoci dělat vlastními silami ohňostroj, a rozhodně nebudou pít žádný alkohol (když jsem u tohoto slova, mám tu jednu zajímavost, která by se vám mohla hodit, pokud sem někdy zavítáte...včera ráno jsem byla na nákupu v místní sámošce a na pokladně mi odmítli prodat pivo - protože ho můžou prodávat až od 9 hodin ráno :-)) Úplně jsem na to zapomněla, no). Jinak Máti měla hned 26.12. práci, takže mi taky skončily vánoce o něco dřív a zbývající dny v týdnu jsem měla pracovní. Otec se k ní přidal hned o den později, takže hezky vstávání brzo ráno ještě za tmy (pak jsem to stejně ještě dospávala na pohovce, než se vzbudilo 1. dítě). Hned 27. mě čekal na stole papír od Matky se seznamem úkolů, co mám všechno udělat - vynést ven všechny koberce zespodu, vysát podlahy v celém spodním patře, připomenout jednomu dítěti, že má nastražit pastičky na myši ve sklepě a špajzu...sranda, no. 
Až v těchto dnech (!) začínám ale pociťovat nepopsatelnou chuť vrátit se domů, což, věřte nebo ne, se mi ještě nikdy nepřihodilo, takže to bude opravdu poprvé, co se budu domů vracet s radostí!! (Dosud to bylo spíš se znechucením a se zoufalstvím, že musím ZAS zpět do té pitomé ČR...mno, člověk se mění :-) A vidím, že pobyt tady mi dal mnohem víc, než jsem čekala a než jsem chtěla...o tom taky ještě sestrojím článek.
Tak se mějte hezky (pokud to vůbec někdo čte) a užijte si poslední den roku 2012 a první den toho následujícího podle svých představ :-) P.S. A moc to nepřehánějte s chlastem, my měli kvůli přemíře chlastu, která u mého bráchy spustila epilepsii a nadělila mu tak první epileptický grand mal přímo na předním sedadle jeho auta vloni ten nejhorší Nový rok ever. :-(
Na konec roku se jiná fotka nehodí líp :) ledová mrtvá ryba s ostrýma šupinama. Zakrvácená. Enjoy 8-)

                                                                   na jezeře


5 komentářů:

  1. Jů, tak to přeji již dopředu Šťastný Nový rok. Hlavně ať je to zdravíčko a takové ty věci, co se většinou přejou. A ta fotka s rybou je prostě úžasně kouzelná. Máš tam skvělý výraz

    OdpovědětVymazat
  2. ta druhá fotka je úžasná :)

    jinak přeju, ať Nový rok oslavíš s těma bláznama nějak v pohodě :D

    OdpovědětVymazat
  3. To zvládneš, uši vzhůru.
    Jinak já Tě čtu i komentuju. ;)

    OdpovědětVymazat
  4. Ja se na tvoje clanky vzdycky moc tesim.myslim,ze par skalnich fanousku porad mas.
    Jinak ja mela vanoce taky pracovni.vcera jsem spala 3hodiny v noci,abych se zabavila a pak jsem sla na ranni.
    Preju ti uspesny vstup do noveho roku a vetsi pohodu.

    OdpovědětVymazat
  5. No tak teda stastny Novy rok, ja som si Silvestra tiez moc neuzila a to som ani nebola chora :/ Dufam, ze uz si zdrava alebo ti je aspon lepsie :) Ja sa vzdy tesim na tvoje clanky :)

    OdpovědětVymazat

Za každý urážlivý komentář zemře ve světě jedno koťátko...