Na popich (nemůžu napsat na přání, protože kdoví, jestli si to fakt přála :-) )
Melanie, jsem se rozhodla přestat předstírat, že neexistuji, že mě ovládá a paralyzuje lenost, a risknout své zatracení čtenáři tohoto blogu, když už z článků nebude dýchat finská exotika okořeněná neuvěřitelnými příhodami, nad kterými laik žasne a odborník se diví :-)) - na druhou stranu se to o tom zatracení nedozvím, když to nezkusím (nerisknu). A na třetí stranu...To, že jsem se vrátila z Finska neznamená, že už jsem napsala vše, co jsem měla na srdci. TA rodina totiž s mým odchodem nepřestala existovat, že. A já mám stále své zdroje informací, co se tam děje...a ty informace jsou natolik ...hi hi hi...zajímavé, že je přihodím k dobru společně s mou rekaptulací, co mi vlastně ta au-pair (lépeřečeno o-trok) zkušenost přinesla a odnesla. Sepsala jsem si to už během posledních dnů ve Finsku, tak uvidím, jestli se na to s odstupem koukám jinak, sama jsem zvědavá :-)
Tak, otvírám svůj cestovní deníček:
CO JSEM TEDY NAŠLA?
- Pochopila jsem, že ne všichni lidé žijí jako "normální" lidé (tedy tak, jak normalitu vymezuji, cítím a jak jsem k ní byla vychována já) a norma je tedy zas o něco křehčí slovo
- uvědomila jsem si, že ČR není přece jen tak hrozná země, hlavně pro:
- českou kuchyni
- českou kulturu
- český humor
- českou mentalitu .....nó, tak po prezidentských volbách už si nejsem tak jistá :-D, ale učím se být tolerantnější a chápat, že i lúza a komunisti jsou lidé. Také se učím ignorovat diskuze na novinky.cz a jinde. Radši.
- český ateismus :-)
- českou výchovu dětí (jakože z jedné facky se nedělá trestný čin a dítě se nepovažuje za poloboha, který může VŠECHNO...tak jsou i výjimky, já vím, ale to určitě i ve Finsku)
- české památky, historii
- české počasí :-)
- krátké české vzdálenosti
- širokou nabídku služeb a věcí, dostupnosti ...jste naštvaní, že tady nemůžete koupit nějakou americkou kosmetiku, oblečení, které jste obdivovali někde na západě, nebo kvalitní potraviny? Haha, buďte 4 měsíce ve Finsku na samotě v lese, kde medvědi dávají dobrou noc, a párkrát navštivte jejich "všechnošopy", kde se sice prodává "vše" od hřebíků po spací ponožky a štětky na WC, což uznávám, že Finům asi stačí, ale kdyby se někdy ocitly v hypermarketu v ČR, tak mám intenzivní pocit, že by asi dostaly infarkt z té šíře zboží , a taky by viděli spoustu dosud nevídaných druhů věcí....asi to líp nevysvětlím, to byste museli zažít
- zjistila jsem, že umím fakt všechno a nezaleknu se ničeho :-)
- že mám přirozenou soc. inteligenci - i beze slov rozumím, co mám dělat, jaká je situace apod.
- poradím si v každém prostředí a vždy si zachovávám svou tvář
- porvu se úspěšně s každým úkolem
- zabývám se věcmi tady a teď - kašlu na nedůležité věci, jichž je vždy většina, takže ušetřím hodně nervů
- přineslo mi to tu ještě větší odklon od materialismu, um radovat se z maličkostí a vědomí, co je to skutečná práce :-D
TEĎ K TĚM ZTRÁTÁM....ZTRATILA JSEM:
- iluze o Finsku
- iluze, že vyjdu s každým :-(
- sílu - psychickou i fyzickou
- nadšení a chuť
- nehty - fakt, ulomených a do masa stržených nehtů bylo nepočítaně (jednak stresem a špatnou výživou mi zeslábly a v kombinaci s těmi "akrobatickými kousky", které vyžadovaly některé druhy činností :-(
- náboženskou toleranci
- angličtinu - mluvím jako maďar, fakt :-( :-)
Ale nestěžuji si, každá zkušenost má svůj význam. Nicméně jsem ráda, že už jsem doma. A živá. Bez doživotních následků.
Přestala jsem jíst červené maso, stala jsem se částečným vegetariánem. Sebemenší nepořádek okamžitě likviduji :-)) Žehlím košile jako největší profík, moje máma se rozplývá blahem. Prosazuji do jídelníčku doma brambory vařené ve slupce, které vařím v páře (jde to rychleji). Vařím omáčku z másla a mouky :-)) také ale výborné švédské masové koule (nejím, ale užívám si, jak ostatním šmakují), smetanové brambory a jiné finské speciály. Chodím častěji ven a po Brně chodím jen pěšky - všude. Užívám si pohledu do plné ledničky rozmanitých jídel bez plastových krabiček. Nemůžu uvěřit svým uším, když mi dá máma na výběr z pěti různých jídel k večeři!!! A ještě když řekne: "tak to nejez, když ti to nechutná". Marně doufám, že až příště otevřu dveře do koupelny, nebude za nimi vana a umyvadlo, ale finská sauna :-( Upadám do depresí, že taje sníh :-)) I přes tu pozbytou náboženskou toleranci jsem poslala životopis opět do diecézní charity a do armády spásy. A taky do IKEA :-) Neodpověděli odnikud. A tak uvažuji, že uzrál čas zas zvednout kotvy. No jo, ale já přece už neumím anglicky! Já bych to v té Anglii vůbec nezvládla (sice mi Finsko posílilo sebevědomí, ale pocit trapnosti, když člověk totálně nerozumí, co mu někdo říká, je pocit trapnosti...). A přitom bych tam tak moc chtěla a jedině tam. A pak otevřu opět web pro au-pair a pročítám nabídky v Království. A tam česko- anglická rodina hledá jedině Češku, aby s jejich dětma mluvila česky!!!!!!!! Hej, cože???! A je to tady!! Tak ještě v tu chvíli (včera o půlnoci) překotně zakládám profil (ten minulý se automaticky pro neaktivitu smazal) a hned (trochu divně, ale o to upřimněji odpovídám. Btw: ten inzerát psala Češka. Anglicky. A já té Češce odpovídala taky anglicky :-) Hodně hustej pocit to byl :-D Sice tam psala, že pokud se dotyčná necítí moc sebejistá v angličtině, může napsat česky, ale tak, řekněme si upřimně, nechtěla jsem, aby si myslela, že jsem taková guma :-)) I když jsem.). Pak jdu spát. Moc šancí si nedávám, protože počet odpovědí té rodině během posledního měsíce je nějakých 35, a během dnešního dne navíc docházím k jednoznačnému závěru, že si konečně splním svůj dětský sen a budu zase od září studovat, kombinovaně a "jen" na VOŠ, ale těším se jak malá, takže se celý den nadnáším jak obláček a usmívám se od ucha k uchu....a pak se usmívám ještě víc, když si přečtu ODPOVĚĎ od té česko-anglické rodinky!!!!!!! Ale ještě mi k ničemu negratulujte, ještě tam nejsem a nevybaluju si tam kufr, jasné ? (i když dnes v noci se mi zdál sen o tom, že jsem se nějak ocitla u královny Alžběty a měla jsem se vdávat za prince...patrně za Harryho, když William už je zabranej :-D Pak bohužel v závěru Alžběta natáhla bačkory, ale já byla u toho, takže jsem byla první na celém světě, kdo o tom věděl :-D :-D Heh, já mám dost).
A teď ta perlička z rodinky finské. Opět mi napsala Španělka. A trochu škodolibě musím napsat, že....na má slova začíná docházet. Zatímco v prvním týdnu to byl mail: "jsem tady tak šťastná, všichni jsou tak skvělí...", v týdnu mě vzbudila ráno sms: "kdy budeš na skypu, potřebuji s tebou něco probrat". Tak jsem se docela vylekaně otázala, o co jde, že to znělo dost naléhavě. Stěžovala si, že se jí zdá, že toho musí dělat moc. Jako mnohem víc, než na čem se domlouvali, a že si myslí, že je to víc, než kolik je normální :-D Ani si neumíte představit, jak jsem se nasmála, a jak široký úsměv mi zůstal po zbytek dne na tváři :-D Pak mi ještě připsala, že si myslí, že s ní Matka asi není moc spokojená (to si umím živě představit, já si naštěstí tyhle věci zakázala připouštět si, jinak bych fakt musela utéct. Když mi začala něco vyčítat, tak jsem nasadila milý úsměv a hlavou mi běželo něco o zadku.). Když jsem se dotázala, jak vychází s..malou (víte kým), napsala, že pohoda, ale dodala: proč, ty jsi s ní měla nějaké problémy????? (a přesně 5 otazníků), takže jsem se stručně svěřila, co a proč s několika barvitými příklady, kdy jsem málem dostala infarkt, načež Španělka odpověděla: jo, to je pravda, není to s ní někdy lehké. WTF??
Ještě se ji musím zeptat, co jim vaří (?) za mňamky (když ona sama je přísný vegetarián), na to jsem obzvlášť zvědavá :-) A až to budu vědět, tak se zase ozvu.
Pěkný den vám všem. A i kdyby se cokoliv stalo, nezapomeňte, že s úsměvem jde všechno lépe ;-)
 |
| Důkaz, že fakt žiju. A že vydřené peníze dobře investuji :) |
