4.1.5.

Můj poslední čtvrtek v Anglii, juhů!!!
Už mám samozřejmě až na pár maličkostí sbaleno, poslední díl Chůvy k pohledání dokoukán a odpočítávám hodiny (142 hodin a 50 minut :-) )
Svoboda se blíží! :-D
A řeknu vám, je to jedině dobře, čeho já jsem svědkem poslední dny, to překonává veškeré mé představy, a nejsem si jistá, že bych to vážně přežila se zdravým rozumem, zůstat tu ještě o 10 minut dýl. Tak třeba v pondělí bylo zas "na slovíčko" se Snobkou...pochopitelně se nekonaly žádné výčitky nebo poučování (taky k čemu by byly týden před odjezdem? :-D ) ani žádné hlubokomyslné rozhovory, protože i osobě její inteligence musí být jasné, že ted před koncem stačí jedno blbé slovo a Papiňák vybouchne :-D
Takže to vzala z jiného konce a začala mi vysvětlovat, co všechno mám říct a neříct nové au-pairce, která přijede už v neděli večer a já ji budu zaškolovat. Samozřejmě jí řeknu, aby si co nejdřív našla novou rodinu, ať má něco v záloze, až ji tady ta čúza vyhodí...a snad aby si radši ani nevybalovala :-D, ale to jen tak mezi náma. Docela ji lituju, protože prý moc neumí anglicky, takže si ani nebude moc obhájit svůj názor - ne že by se mi to snad nějak mockrát podařilo, ale snaha byla vždy, to že je to tady všechno jako házení hrachu na zeď, za to prosím nemůžu. Ale fuck you snad umí, nebo přinejhorším jí to naučím :-) 
Ale k pointě rozhovoru se Snobkou. Ona začala pět chvalozpěvy na to, jak jsem byla vždy samostatatná a nijak jim nenarušovala jejich soukromí a rodinný život a trávila svůj volný čas nezávisle a nijak je prostě svou přítomností neobtěžovala (což mi právě vždycky předtím vyčítala, že s nima trávím málo času a že jsem "pořád" ve svém pokoji), KOMEDIE STARÁ! No a tohle mám vysvětlit i té nové...jasně, všechna špinavá práce se hodí na mě, že jo :-)
No nic, mám v plánu se ovládat až do konce a doufám, že mi za tuhle oběť ještě kápnou nějaké prachy navíc :-D (jo, ten povrchní materialismus je obzvlášť nakažlivý, a tady na člověka skáče ze všech stran)
Nejlepší zážitek posledních dnů byl naopak (na mé poměry) dlouhý hlubokomyslný rozhovor s panem Otcem, po kterém jsem měla chuť vyběhnout ven a objímat všechny stromy v ulici, la la la :-D Byl to za ten půlrok první rozhovor, po kterém jsem si nepřipadala jako debil a dokonce jsem ani tak nemluvila...já to říkám pořád...kdyby Snobka nešťastnou náhodou i se svou dcerou zahynula, tak bych tady klidně zůstala :-) Bavili jsme se o snobství :-D a materialismu a lidských hodnotách a konzumní anglické společnosti. A o den později jsme se k tomuto tématu u večeře vrátili (taky proč mlčet, když Snobka s malou odjela pryč a my tak jedli sami a v KLIDU!)  a on mi začal dovysvětlovávat, jak to včera myslel....no není to sladké? Kdyby mu bylo buřt, co si o tom myslím a jak jsem to pochopila, tak drží zobák :-)) Já ho naopak šokovala svou odpovědí na otázku, co si myslím o Rusku a Rusech a komunismu (jasně....typické anglické uvažování: je z postkomunistické země a má antikapitalistické názory, ta je určitě komunistka a určitě sympatizuje s Ruskem). Řekla jsem, že nic dobrého. A to jsem bohužel nestihla říct oblíbenou hlášku mého profesora na VŠ....že dostat se do ruských nemocnic znamená umřít :-D (no, jako anglické zdravotnictví taky žádná sláva a ohňostroje...nohu mi tu sice zachránili, ale před pár dny jsem dostala angínu, tak jsem se chtěla objednat k doktorovi - objednávka přes internet- a 1. volný termín až 4.11. Ehm. Naštěstí už je mi líp, asi nebyla bakteriální).
 A zítra je ten slavný den....Halloween :-) Můj první a předpokládám, že i poslední opravdový Halloween. Budeme dělat nějakou strašidelnou párty pro haranty.
Ráno jsem dnes celá natěšená nakráčela do kuchyně, že upeču strašidelné prstíky

gizmodiva.com

....to by mi ovšem ta kráva nesměla vyhodit mou mouku (tady je pečení sprostý slovo :-)) a co se týče vaření....vrcholem jejich kulinářských kvalit jsou ručně dělané hranolky - ale předpokládám, že brambory jí loupe manžel..., takže když jsem si chtěla udělat palačinky a upéct muffiny a  brownies, a....musela jsem si koupit vlastní mouku. Jenže už tam není...asi jí vyhodila proto, aby ji nepřipomínala její vlastní neschopnost :-) Každopádně jsem si teda dnes večer po dlouhém přemítání skočila koupit mix na sušenky a bude.
Já zítřek vidím nějak takto:

Generálka z dneška...takto jsem trávila dost posledních večerů....zálibným koukáním do zrcadla :-)

A až vykopáme haranty ze dveří, tak jdu šířit svůj šarm na párty pro větší haranty :-)
Zduř buřt ! (a další 2 hodiny z velkého odpočítávání v tahu, joooo! )

4.1. 4.

Bez okolků největší pecka na začátek: Snobka se mě zeptala, jestli lidé v ČR mají doma topení, že už začíná být venku zima ! ! !
Už chápete, proč s ní nediskutuji a radši držím ústa a nechávám si všechno líbit? (ale lituji, že odpověď : " ne, my si přece rozděláváme oheň přímo uprostřed naší jeskyně" mě napadla až po hodině, když opadl největší šok)
 A potom další peckoidní záležitost! První červená hvězdička pro tu opici! Klasika...ráno krize, čím víc říkám, ať si pohne, tím víc je ona pomalejší...pak každou blbost konzultovat s host otcem, protože já jsem přece úplně neschopná a ničemu nerozumím...a pak se ještě se mnou pohádat, že kardigan nepřichází v úvahu, natož nějaký kabát, i když je venku asi tak 10 stupňů a funí jak prase. Ale já tomu přece nerozumím, takže frnk za otcem a ten...se postavil na mou stranu, což malá přijala jako zradu a začala brečet. To, že v té chvíli bylo už pět minut před začátkem školy, ji vůbec netankovalo. A my proto přišli asi 6 minut po začátku školy!! Všechno zamčené, nikdo před školou, dokonce i pan "policajt", který zastavuje dopravu před školou na přechodu, už tam dávno nebyl. Takže průšvih jak vrata. A učitelky mě vraždily pohledem, na moje omluvy vůbec neodpověděly. Krása, no. Mrcha vyvádí a já si to musím vyžrat! Ale první červená hvězdička a navíc to, jak ji ráno otec rozbrečel, mi za to stály! :-)
 Máti po dlouhé době něco sama uvařila!! (Od malé opice jsem se dozvěděla, že mě Máti označila za panovačnou a oprsklou :-)) To mi řekla, když ji došly jednou ráno argumenty, tak zas kopala kolem sebe a myslela, že mě tímhle setře a poníží, ha ha há! Prej že oprsklá - jo, řekla jsem jim jednou u stolu, že nošení školních uniforem mi vždy připadalo jako dobrý nápad - to stírání sociálních rozdílů, ale že když to vidím na vlastní oču, připadá to jak kdyby všichni byli stádo ovcí, jenže tady se upřimnost nenosí (jak jsem mohla zapomenout??!) aspon teda ne ta negativní upřimnost, takže z toho málem dostali infarkt. Každopádně tu oprsklost beru jako poklonu. A mimochodem...fakt by jí oprsklá osoba řekla, že to její jídlo, které uvařila, je moc dobré - i když ve skutečnosti chtěla říct: "No, na to, žes to vařila ty, je to vynikající.." :-D
Tak já jdu zas prskat :-D :-D

4.1.3.

   Slyšte, slyšte další ohromující příklad výchovné idiocie té osoby, která si zapomněla dojít pro rozum, místo toho si šla dvakrát pro snobství. (Tohle teda Matkou nenazvu, ani kdybyste mě mučili).
Malá ráno přišla do kuchyně, nadechla se a: "Moje maminka říkala, že mě dnes odveze do školy autem a že musím být připravená v 8,20" (obvykle to taktak stíháme na 8,45 z domu). Tak říkám: " O.k., ale to znamená, že dnes musíš jíst rychle a ne tak pomalu, jak vždycky." Místo odpovědi přišlo: "Můžeš mi uvařit kaši?" Vždycky jí cereálie s mlékem. WTF?! Vždyt to bude trvat mnohem dýl!! Její myšlenkové pochody...nemá cenu se jimi zaobírat. Zbytečné. Takže fajn, uvařila jsem kaši...no a než vychladla...Snobka přišla do kuchyně a říká: " To už nestihneš, tak já tě odvezu do té školy až zítra, dnes půjdeš normálně pěšky, mělas jíst rychleji." A hádejte co? Jasně, začala brečet. Nejdřív na to Máti řekla: "Nezkoušej to na mě" (bod plus!), ale když pláč nepřestával, otočila a prý že...jasně, že tě odvezu, zlatíčko, šup, pomůžu ti, ať to stihnem, už neplakej. (stopadesát bodů mínus!!! Kriste pane,, sem do Anglie se ještě nedoneslo, že když se brečícímu dítěti ustoupí, tak si to to děcko zafixuje jako fungující model chování a už to tak bude dělat příště a pořád? Asi ne, no.
 Snídaně následujícího dne: došla jsem pro gumičku, že jí sepnu vlasy (namáčely se jí v mléce) a ona začala vyvádět, že né, že tu gumičku nechce a svíjet se na židli jako žížala. Nakonec naštvaně odběhla a přinesla si čelenku. Tak jsem se rozhodla, že je to super příležitost otevřít téma: Proč jsi tak tvrdohlavá? Proč musíš mít vždycky poslední slovo a proč chceš vždy za každou cenu dělat něco jiného, než co řeknu? Nejdřív hleděla jak kdyby jí někdo zamčel hračkárnu přímo před nosem a pak to přišlo... S triumfálním výrazem se na mě podívala a místo aby odpověděla, řekla: "A ty nevíš, co o tobě říká maminka. Je to škaredý a je to tajemství, tak já ti to neřeknu". !!! (Umím si to víc než živě představit). Původní odpověď, že názory BLBÝCH lidí mě nezajímají, jsem zkrátila jen na : "Mě to ale vůbec nezajímá" a zlost jsem nechala bublat uvnitř (ještěže tohle zjistila včas moje oblíbená kočka ze sousedství, která si co pár dnů chodí pro podrbání na kožichu, a už zdálky mě dnes na cestě do školy vítala :-) ...jinak bych to bývala viděla na zdařilý pokus o remake filmu Texaský masakr motorovou pilou. Noooo...není všem dnům konec. 

Máti se činila a oznámila mi, jak bude vypadat mých pár posledních dnů před odjezdem (" o víkendu před tvým odjezdem přijede nová au-pair, a ty ji zaučíš, a my nemáme kde jinde ji ubytovat, tak bude spát u tebe v pokoji na druhé posteli. Ty už v tu dobu budeš mít své zavazadlo na cestě domů, žejo, takže to nebude žádný problém" WTF?? Chtěla jsem ho odeslat přepravní společností, abych se s tou těžkou krávou nemusela tahat na letiště, ale zhruba tak den před odjezdem). Jo a nová au-pair je Španělka a prý skoro vůbec nemluví anglicky :-) Jasně, tím pádem se Snobka nemusí bát, že si na ní bude otvírat hubu a řekne jí nějakou nelichotivou pravdu:-)) Možná nebude nakonec tak moc blbá, jak si o ní celou dobu myslím :-)

JInak jsem jí pořád nic závažného, co mě tady vytáčí do běla, neřekla, vděčí za to zejména skutečnosti, že jsem stále neobjevila správný anglický ekvivalent pro: "aby ses nepo* *ala, ty čúzo vypatlaná", bez čehož by můj projev nebyl kompletní a plnohodnotný. Můžu to tady ale brát jako tu nejlepší hereckou etudu mého života, já přece v dětství chtěla být hérečka a okolí to ode mě i tak trochu očekávalo, po všech těch veřejných ceremoniích a soutěžích recitace a uměleckého přednesu....tak mám vlastně šanci se znovu blýsknout. Jen takové malé soukromé divadlíčko, i ten diplom si pak napíšu a nalepím si pod něj podpis té čúzy ze smlouvy , kterou mi na začátku podepsala :-P

Nějak takhle mi to teďka tady příjde:

A víte co, k mlčení a navenek příměří nahrává i další -racionální skutečnost. Můžu mít na odjezd odsud vzpomínky dvojího typu: buď se s ní do krve pohádám a naservírují ji všechny křivdy a do nebe volající důkazy její ubohosti, což mi sice v té chvíli možná trochu uleví, ale v horizontu dalších životních událostí a mého budoucího života to nebude mít vůbec žádný přínos, akorát odejdu úplně rozladěná a budu si muset vzít prášíček na uklidnění (protože ona se při té hádce bude bránit úplně iracionálníma kravinama, které mě ještě víc rozhodí...), následkem čehož ve vlaku usnu, přejedu svou zastávku, někdo mě okrade, nestihnu navazující autobus na letiště atd. atd. :-D To je varianta č. 1
...anebo se s ní rozloučím v klidu a míru a vyslechnu si (sice možná neupřimné, ale za tu dobu co jsem tu, jsem se naučila kašlat na to, co si zdejší lidi skutečně MYSLÍ, protože jednoduše lidi takového typu vůbec neuznávám a jejich názory jsou mi u sedínky) pochvaly a blahořečení na mou šikovnost, ochotu, loajalitu, vzornost, trpělivost a další charakterové ctnosti (prostě vše, co se jí samotné nedostává :-P ) a já odejdu alespoň trochu potěšená, že ta půlroční otročina a zkouška peklem nebyla úplně zbytečná a vyplatila se.  A navíc zůstanem v písemném kontaktu a já se tak z první ruky dozvím, jak rychle od nich ta nová au-pair zdrhne :-D Já myslím, že ta druhá varianta přecejen vypadá líp. Krom toho mě posune do další fáze zrání mé úžasné osobnosti :-)))   ....ale kdoví, třeba se zítra probudím a budu mít chuť tu krávu udusit ve spánku polštářem.
Jo, checheche. Ještě jedna malá perlička z dneška. : Byl tu spolužák té malé na hraní a v jedné chvíli jí řekl: "Ty jsi tak moc panovačná". (Málem jsem mu za to dala pusu :-) )Malá se zvedla a beze slova odešla nahoru do svého pokoje. Tak my za ní voláme, at jde zpátky a ona prostě ublíženě, že ne, že On ji nazval panovačnou a že to je moc nevychované...Tak jí říkám, že o nic nejde, že nikdo není přece dokonalý. A kupodivu to fakt zabralo ;-)

Tohle je opravdová hrdinka...zachraňuje pravidelně už několik měsíců mou host famíliji před 3násobnou vraždou :-)

 SUPER ZVÍŘECÍ DEN PŘI PĚŠÍ TÚŘE NA WINDSOR (20 KM...uznávám, nebyl to nejlepší nápad, když ještě den předtím jsem řešila, jestli to je nebo není angína...ale byl to určitě poslední teplý sluneční den letos, takže....jsem musela prostě)

No....tak jsem chtěla ve Windsoru vidět Královnu...místo toho jsem potkala stádo krav. Taky dobrý, ne? :-D

Ještě nikdy jsem nestála tak blízko krávě (když pominu tu dvounohou, které teď přeji každý den dobré ráno)

do fotegalerie už se nedostalo: stádo ovcí, stádo lam (!) a něco hodně přes metrákové prase, vedle kterého vypadal jeho krmič jako panáček z člověče nezlob se vedle hrací kostky :-)

Na této uměle vybudované nádrži se konaly veslovací disciplíny LOH Londýn 2012. Na té rozhlasové tribuně v dálce ještě visí olympijské kruhy :) Vědět to, vezmu si s sebou i foťák, který zoomuje, achjo.

4.1.2.

             Díky všem, kteří mi projevili podporu mimo tento blog, vážím si toho. A bojuji dál :) Teda už nebojuji, už to všechno nechávám plynout, neřeším.
 Tudíž dnes něco na "odlehčení" za hranicemi tohoto domu. Bez nářků na tristní do nebe volající magorství mých chlebodárců. Bez zmínky o tom, že Snobka si koupila nový Mercedes (protože ten starý byl už 7!!!! let starý!) :-))) Dokonce vás ušetřím i nesmírně trapné chvíle u večeře, kdy napruzená Snobka řekla Snobovi a Hysterce, že by bylo nejlepší konečně vyměnit tatínka (což způsobilo strašný šok Hysterce, která je na něj absolutně fixovaná, spí s ním v posteli - už zase a on je hrdinou všech jejich snů).
  Ale pojďme dál...do školy svatého Edmunda Campiona (který v 16.století působil pár let i v Brně a Praze a obrázek Prahy je dokonce nakreslený i na budově vedle Říma). Čeho byste si tady ale místo barviček na zdi určitě měli všimnout, abyste nevěřili svým vlastním očím stejně jako já, je pan školník. A nejen proto, že nosí zářivě růžové tričko. Daleko větší úlet je, co tento pán ráno dělá. On normálně stojí na příjezdovém místě před školou, kde vždy zastavují rodiče, kteří přiváží své "poklady" v autě a ten školník jim všem OTEVÍRÁ DVEŘE! Dveře těch aut, ne školy. Jsem jediná, kdo se nad tím pozastavuje? Tady určitě jo :-D

 V obchodech už se spolu začínají boxovat Halloween a Vánoce, Starbucks dělá dýňové latté (hmmmm :-) ) a ráno bývají zcela typické anglické mlhy. Naučila jsem se vázat kravatu, protože už se přešlo na zimní mód školních uniforem. Stejně vždycky řekne, že se j nelíbí a musí ji uvázat otec, matka nebo učitelka!!

  A teď něco, o čem si troufám tvrdit, že budu úplně první, kdo se na českém blogu zmíní (tedy ne že by snad existovala nějaká jiná česká čtyřnásobná au-pair blogerka, která se starala ve Finsku o 7 dětí atd. :-) ), nicméně....zatímco ostatní blogerky přichází s krabičkami krásy, krabičkami pro zvířecí miláčky, s potravinami apod., já mám tu čest pochlubit se se "svačinkovými" krabičkami (i když to slovo svačinky mi tam teda vůbec nesedí, evokuje mi to ten chleba s máslem a salámem, překrojený napůl v mikrotenovém sáčku v chlebníku spolu s jabkem, co mi chystala maminka do školy), tohle je ovšem naprosto jiný level.
   Původně jsem chtěla využít příležitosti a své anglické doručovací adresy a objednat si populární a davy opěvovaný glossybox, ale jak jsem tak sledovala několik posledních měsíců výsledky, rozhodla jsem se radši ušetřit peníze i zklamání. A pak na mě čirou náhodou vypadl z britského Cosmopolitanu kupón na Graze box a protože byl 1. zdarma a bez závazků, doručil mi o pár dnů později pošťák tohle:

 jež po zvednutí víka a odstranění reklamních blbostí odhalilo toto:

 Za záhadnými názvy se ukrývalo toto: směs bílé čokolády, sušených brusinek, lískových oříšků (kelímek č. 1), tyčinky s rozmarínovou, křupky s olivovou a kešu oříšky s s rajčatovou příchutí (kelímek č.2), sušené jablečné plátky s karamelovou omáčkou (kelímek č. 3) a ovesnooříškové tyčinky s citronovým přelivem (poslední kelímek). Třetí zmíněný byl můj jasný favorit:

MŇAM!

 Všechny kelímky jsem si zvolila sama (z cca 100 různých navrhovaných svačinových směsí, jsou rozdělené do kategorií podle ingrediencí a chutí: sladká/slaná...), ale příště už nechám zaúřadovat osud. Samozřejmě jsem jen zakřížkovala všechny ty, které bych už podle popisu nevzala do hubičky a odfajfkovala ty, které bych měla výrazněji raději než jiné :-)
  Jedna krabička stojí 3,99 liber, poštovné je zdarma (glossybox jen tak pro zajímavost by mě stál 10 liber plus poštovné 3,25...). Člověk si může zvolit i frekvenci posílání graze boxu, týden nebo 2 týdny, nebo si objednat jen nárazově. A kdykoliv si zrušit účet. Vzhledem k tomu kupónu, co jsem našla, budu mít i 5. krabičku zdarma, a vzhledem ke slevě na další box, když přivedu k tomuto svačinovému náboženství své kamarádky (bože, mají tak geniální marketingovou strategii, to by jim nejeden český obchodník mohl závidět!), budu až do svého odjezdu chroupat každý týden nějakou takovou lahodičku a zároveň můžu být ráda, že už mi tady moc času nezbývá, jinak by mě podojili jako dojnou krávu.
   Kdepak šmínky! Jídlo vládne (blogo) světu!
 Mno, ako podnikatelský záměr naprosto geniální, kdybyste se chtěli někdo inspirovat a přivést graze boxy i do ČR, jednoho zákazníka máte nabeton jistého :-)
A pokud se rádi mučíte pohledem na úžasné věci, které nemůžete mít, anebo pokud to tu čte naopak někdo z Británie, poslouží vám tato stránka.

  Spolu s balíčkem jsme se vrátili zpět do domu i my a tímto dnešní výlet končí.

Vlastně ještě malý bonus...když už byla řeč o dobrém jídle, nebudu lakomá a podělím se ještě o jeden odkaz. Na krátké video recepty pro děti (=čili jednoduché a  dobré...nebo alespoň zajímavé). Tady je cpou jako reklamu před každou epizodu Peppa Pig, kterou ta malá bestie sleduje ...na střídačku s Barbie in dream house. Je to hlavně pro ty, co obdivují takové strašně sladké a kýčovitě barevné hlouposti k jídlu.Ten odkaz je tady. (Doufám, že poběží i na území ČR).  Jen technická poznámka: icing sugar je normální moučkový cukr...to akorát oni si tady myslí, že je dobrý pouze a jenom na vyrábění nechutně sladké polevy na cupcakes a spol.
U nás je teď nejvíc oblíbený tento recept, ona by se na něj dívala pořád...no, lepší než ta Barbie :-)) Zatím jsem ho ještě péct nemusela. Ale obávám se, že ten den příjde...

To u mě teď boduje seriál Chůva k pohledání :-D. Ještě že má 6 sérií...takhle to tu až do mého odjezdu snad nějak  přežiju (a raději ať už mi nikdo z tohoto domu nedává žádné loučící dary...dnes jsem například obdržela při umývání záchodu nejspíš nevhodný dárek - parfém JOOP! (smradu jak z Cařihradu) a tvrdila, že je úplně nový a nikdy ho nepoužila...dělá si ze mně dobrý den? Chybí skoro čtvrtina a nemá originální vršek :-D Akorát jsem neměla koule na to jí to odmítnout, achjo). 

Pro dnešek hotovo :-)