4.0.5

Tak zatím můj blog nenašli :-D Nebo si s tím chudák Google neporadil, plakat kvůli tomu nebudu :-D
No co už, najela jsem na vlnu VŠECHNO ZLÉ JE PRO NĚCO DOBRÉ (už zase) a jsem vděčná za tu skvělou příležitost prohloubit svou míru tolerance a sebeovládání a vyzkoušet spoustu realaxačních a copyingových strategií.
Taky si rozšiřuji své filozofické obzory. Čím lépe nahradit vtíravé myšlenky ohledně nečinného přihlížení ničení nevinného života té malé a co hůř: i konzumního života s učebnicovou ukázkou jak nevypadá trvale udržitelný rozvoj (taky by mi to v "běžném životě" přišlo tak na hony vzdálená starost, ale tohle je prostě do očí bijící, taky byste nad tím přemýšleli, kdybyste to viděli), než jinými myšlenkami?
Tak jsem stihla  už třeba vymyslet (stále tedy na základě našeho minulého vážného rozhovoru s paní Snobkou), že vlastně asi studená válka nikdy neskončila, pouze má teď mnohem rafinovanější zbraně (aneb to, jak si "Západ" až na čestné těžko odhalitelné vyjímky myslí, že ubohý politovánihodný "Východ" - v čele s Československem, samozřejmě :-)) ještě stále žije na stromech, sto let za opicema,
 a "Východ" zas na oplátku žije v přesvědčení, že celý "Západ" je zaslepený honbou za penězi (hamty, hamty, hamty, ať mám víc než tamti), žije povrchní a materialistický život a je synonymem pro liberální výchovu spratků, kteří si můžou dělat co chtějí.
Tak nevím, kdo je na tom hůř. Mno, nejhůř asi ti, co to neumí vidět realisticky s odstupem...ale takové stejně ani nenapadne, že by něco mohlo být jinak, než jim jejich omezený mozeček servíruje.
Zatím se mi ale tedy nepodařilo vyřešit, proč se společnost snaží hnát tak moc dopředu co se tyče modernizace a technologizace života...hlavně, že spousta autorů ve svých knihách a dílech před tím varuje (např. Terminátor, Já robot, Ostrov apod., já vím, pro někoho americké slátaniny, ale přesně to vyjadřuje moje myšlenky) a ti blbouni se přesto snaží do toho bodu zlomu dospět, proč??? Proboha nikdo zdravej přece nepotřebuje, aby mu doma uklízeli a vařili roboti, aby mu zub plomboval robot, aby mohl létat autem nebo aby si kdykoliv mohl přijít do nemocnice a koupit si třeba novou nohu nebo oko, až ho to staré příslušenství omrzí. Nebo je lidstvo už opravdu tak zdegenerované, že si prostě potřebuje dokazovat, že je lepší než příroda, tím, že ji dokáže přechytračit? Vždyt v dnešní době je tolik (zbytečných) vynálezů a zlepšováků, o kterých se před 100 lety nikomu ani nesnilo a byli snad kvůli tomu lidé méně šťastní? Pochybuji. Brali život tak, jak je, i s jeho těžkostmi. To až dnešní doba udělala z lidí otroky závislé na technice a přinutila je myslet si, že bez toho a támtoho NEMŮŽOU přežít. Někdy, když to tak vidím, je mi opravdu líto, že za opice slezla z toho stromu na zem. (Hernajz, mně to tady opravdu v té famíliji nesvědčí :-D Nooo, to asi odstartovala aplikace v ájfounu Pána domu, která po hlasovém nadiktování zprávy sama převede zvuk do psané formy a odešle ho emailem na zadanou adresu...respektive jeho chlubení se s tou aplikací). Ocenila bych už jen jeden vynález: stroj času. V tom případě bych naopak byla první, kdo by ho chtěl otestovat a už by mě v tomhle letopočtu nikdo nikdy neviděl.
Dnes ráno úlet: řekla jsem malé (poté co opět jako vždy nechala skoro plnou misku mléka a cereálie), že je mi fakt líto té ubohé krávy, která pro ní to mléko vyrobila, když si toho ona (ta menší kráva :) ) vůbec neváží. Ještěže už byl prázdný barák, za tohle by mě určitě výhazov neminul :-P
Před odchodem paní Snobkové ještě lepší situace: ona nervózně hledala po domě cestovní pas a do toho jí tam malá bezohledná rozmazlená (no, však víte kdo...) pořád žvanila, pořád na ní něco volala apod. (ona zásadně i rozhovory druhých lidí bere jako povel ke skákání do řeči, absolutně nemá cit pro situaci a nedokáže pochopit, že se k***a ten svět OPRAVDU netočí kolem ní...prostě ona CHCE mluvit, tak se všichni zastavte a poslouchejte, sakra!!) a jak paní Snobková byla čím dál víc naštvaná, že ten pas nemůže najít, tak ji okřikla: můžeš být ted zticha?!!! Načež SAMOZŘEJMĚ začala ta jmenovaná teatrálně natahovat moldánky, schovávat si obličej do dlaní a začala brečet. Takže Matka roku 2014 přiběhla a místo toho, aby jí vysvětlila něco z mnou výše popsaného (alias nikdo nemá čas POKAŽDÉ, když ty si usmyslíš, a taky když jsi varována a neposlechneš - ano, Máti jí několikrát před tím řekla: nemám čas, promiň, ted NE!- tak musíš očekávat následky!!!!!!!!!!!!!!!!!), tak jí samozřejmě začala chlácholit, omlouvat se jí a ještě se před ní začala shazovat slovy: Maminka je hrozná a zlá, viď?)
Udělejte si obrázek sami, já už na to nemám sílu.
Naštěstí jsem tady našla alespoň jednu spřízněnou duši - na cestě do školy skoro každý den čeká na stejném místě taková rozkošná mazlivá kočička, se kterou se vždy aspon 5 minut zdržím a za jejího blaženého vrnění jí česky (samozřejmě, nemůžu riskovat ) vysvětluju, s jakýma *****nýma *****ama to bydlím a jak je celá ta Anglie debilní. "Ale tobě je to buřt, hlavně, že ti dají nažrat, viď?" Ještě místo svého čekání nezměnila, takže myslím, že jí moje kecy nevadí a že s nimi naopak souhlasí.

A na závěr velká, převeliká výzva! Prosba! Nebo cokoliv. Potřebuji zoufale nutně nějaké návrhy na témata k rozhovoru s panem Snobem! Zítra totiž paní Snobková i s dcerou odjíždí a já s ním budu dva dny sama!!!! Než taky odjedu pryč do Cardiffu na víkend. Ta představa, že s ním sedím u večeře a každý tupě zíráme do stolu...to je moje smrt! Já už všechny své konverzační náboje vystřílela, navíc víte, jaké city tam z mé strany jsou (ano, sama sobě se divím, ale tak to prostě je). A o počasí se fakt věčně bavit nedá :-D Od kamarádky další české au-pair jsem se dočkala jen návrhu na téma: "už jsi někdy něco měl s nějakou au-pairkou?" (proč jí nazývám kamarádkou?!), takže spoléhám na vás, čtenářstvo moje milé!

Windsor vás vítá!

No...sice to dělají všichni...ale když už jsem se tak vyfešákovala..

 

...a když královna nestihá uvařit, zaskočí si do mekáče!

 

4.0.4.

"Milá" rodino!
Je čas vám toho tolik povědět! Do očí vám to asi nikdy neřeknu (pokud nevysaju celou tu vaši chlast polici v prádelně...a ani to asi ne, protože to by spíš skončilo marným oživováním než chvilkou upřimnosti), takže přichází na řadu klávesnice.
Protože já jsem taky jen člověk, žádný robot a už to v sobě dusím dost dlouho.
A navíc...kdoví...stejně mám už nějaký ten čas podezření, že kromě dvou "skrytých" kamer v domě (o té s modrým světýlkem na klice pracovny Snobce už dávno vím, to můžete být úplně v klidu) se děje ještě něco, co bezostyšně narušuje moje soukromí (ono to není až tak těžké si něco takového představit, když si člověk přečte pár příběhu v au-pair skupinkách na facebooku -doporučuji zejména Přiznání au-pair, kde např. jedna anonymně popisuje, jak si její host máma překládá do aj všechny její aktivity na fb..., další zase to, jak host rodiče zkoumají všechny webové stránky, které ona navštěvuje), mno, po tomhle článku teda budu mít už naprosto jasno, to, co tady dnes zazní, totiž zainteresované osoby rozhodně v klidu nenechá :-P
Byla bych moc ráda, kdyby jste se zamysleli nad několika "malichernostmi" (a ano, čekejte pěknou sodu, smíchanou s mou žlučí)
1. Je mi fakt jedno, jakým způsobem si alibisticky omlouváte svůj "výchovný" styl té budoucí slečny Pro-REÁLNÝ- život-nepoužitelné, tak jako tak, je to absolutně NECHUTNÉ! Už ted je z ní rozmazlený fracek, který si myslí, že celá zeměkoule se točí jen kolem něj. Zacházíte s ní jako s cukrovou princeznou a úplně nejhorší je, že ji držíte v zajetí růžové bubliny, která ji nedovolí jakýkoliv kontakt s REALITOU (jestli vůbec víte, co to záhadné slovo znamená...pochybuji o tom). Umíte si vůbec ve vašem omezeném mozku představit, co se stane, až tahle růžová bublina jednoho dne bez varování praskne?! To se  z toho teprve pose*ete! A ona jakbysmet. Jsem si jistá, že vás za to bude nenávidět až do konce života (i když pokud z ní vyroste takový snobský omezenec jako jste vy, tak si to ani neuvědomí, takže vlastně, klid, pohoda, Havaj, viď?
2. Jsem tedy šťastná, že jsem nevyrostla v takové snobské rodině, dárky jsem dostávala, jen když jsem si je zasloužila (ani vánoční a narozeninové dárky nebyly automaticky za nic!! ale to asi nepochopíte). Své mamince jsem říkala: "ano, maminko, samozřejmě, maminko..." Tady v téhle kokotsky pošahané zemi je to přesně naopak- tady naopak říká matka svému rozmazlenému faganovi: "ano, drahoušku, jistě, pusinko!" Nechápu, že tenhle debilní ostrov ještě nebyl zničen pod nadvládou těchto kreatur.
Když se uvařilo jídlo, tak se také snědlo, protože u nás se narozdíl od téhle dementní domácnosti vědělo, že bez jídla je hlad a kdo nic nejí, ten umře (ano, opět se to týká toho malého rozmazleného telete).
 Tím se také mimojiné ukazovala úcta k tomu, kdo jídlo vařil. A to bylo mnohem lepší a láskyplnější gesto než místo toho na důkaz lásky kreslit matce nějaké blbé obrázky a otrhávat sousedům z trávníku kytky, které pak stejně ještě ten den zvadnou, takže se můžou rovnou vyhodit.
Ano, nebyli jsme bohatí, neměli jsem tři bouráky a televizi v každé místnosti a u moře jsem byla poprvé až v 15 letech (to asi nepochopíte), nebyla jsem zahrnuta vším, co jsem chtěla, a stejně (a právě proto!!!) jsem měla to nejúžasnější dětství plné OPRAVDOVÉ lásky a bezpečí, bez nervózní kariéristky (matky) a otce, který by se mi snažil kompenzovat to, jak je celý týden v prácí, tím, že by mi pak o víkendu (a nejen o něm) všechno dovolil. Chodili jsme do přírody, dokonce spali pod stanem (to čučíš, Snobe, viď ?), poznávali jsme skutečné hodnoty života. Byla jsem vedena k samostatnosti (jediná pomocná ruka je na konci tvého ramene!) a pořádnosti, domácí úklid byla přirozená součást soužití v rodině. Nechovali jsme se jako prasata a každý si po sobě všechno uklidil. Bez debat. Takže jistě chápete, vy Snobi, že váš životní styl prostě nepochopím a pochopit ani nechci!
3. Máte snad pocit, že nejste plodem přírody? Že vás na tenhle svět vyplivla nějaká nadpřirozená intergalaktická sílá? Nebo jak si jinak vysvětlit, že se k přírodě chováte jako bezohlední vypatlaní kreténi? No, to mi teda vysvětlete! Přesně kvůli takovým hovadům spějeme dřív či později k vyčerpání všech neobnovitelných zdrojů a vůbec...k přečerpání všech možností této krásné planety. Z jakého důvodu každý den vyhazujete ta děsná kvanta jídla, která by nakrmila ještě minimálně další somálskou vesnici? Proč prostě neschováte poživatelné zbytky do krabičky na později? Proč prostě nevaříte (když už teda vaříte!!) z přiměřeného množství, aby zbytky nebyly?? (nebo je kuchařka tak tupá, že nedokáže za těch několik let odhadnout správné množství?). Jasně, ono je to sakra těžké, když Ti, Snobko, patrně někdo celý život vtloukal do hlavy, že čím víc, tím líp, viď? !! ( A ty se moc nesměj, Snobe, pro tebe to platí dvojnásob...tvoje bezdůvodné plýtvání papírovýma utěrkama je taky na přesdržku!) Přeji vám upřimně z celého srdce, ať vás taky jednoho krásného dne někdo hodí do odpadkáče!!! Jo je tak mezi náma...normální lidi si před nákupem dělají nákupní seznam, aby věděli, co mají v obchodě koupit a nezažívali pak v kuchyni překvapení, že " tohle vlastně ještě doma máme, to jsme nemuseli kupovat...tak teda ten starý rozdělaný (nebo ještě nenačatý) kus vyhodíme, stejně by se zkazil, když už jsme dnes koupili nový" a taky "hm...v ledničce už není místo pro ty nové kousky, tak prostě vyhodíme ty starší, co už tam byly...co na tom, že jsou úplně v pořádku". A jaký "inteligent" vymyslel, že myčka se musí plnit pouze ČISTĚ (jarem a horkou vodou) umytým nádobím? Kokotismus.
4. Měli jste vůbec někdy v životě biologii? A chemii? Jako já vím, že v této zemi je selský rozum a všeobecný přehled nedostatkové zboží, ale že zrovna vy jste si ho nemohli koupit, to se teda fakt divím.
Jak může někdo do sebe KAŽDÝ den a DOBROVOLNĚ lít srajdu typu ASPARTAM, to je úplně i mimo mé chápání. Proč si místo toho nedáš rovnou jed na krysy nebo třeba benzín, kozo? Když chceš něco bez kalorií a bez cukru, tak pij vodu, ty pipino!

[Přerušujeme vysílání kvůli mimořádné situaci...jak jsem tak měla uložený rozepsaný článek - přesně v těchto místech, došlo k infarktové situaci, o kterou se musím podělit i s nezúčastněnými stranami...jak si tak jdu do kuchyně, Máti mě zastaví - pracovala totiž z domova...už zase, a prý "popovídáme si". No, mluvila hlavně ona, co si budeme povídat. A jestli ji nemám co povědět...Kurvavloupalisemidopočítače!!! A jestli jsem tady šťastná. To byla teda velká podpásovka. Necítila jsem se ještě tak morálně připravená - a vůbec ne opilá, abych ji něco z těchto bodů řekla...i když nakonec se na tu výchovu stejně dostalo. Protože jsem jí řekla, že jako absolventka pedagogiky (státnice z psychologie) logicky vím, jak by to MĚLO být a že je pro mě prostě hrozné vidět to, co dělají oni - jsem hustá :-) No a co myslíte? Jasně!!! "Ano, já vím, že je rozmazlená, ale já chci aby byla, protože mi si to můžeme dovolit..." Myslela jsem, že dostanu hysterický záchvat. Naštěstí mě dost zaměstnávalo usilovné skládání dalších anglických vět, abych ji vysvětlila, proč je to špatně. A další infarkt: "Ano, já vím, že děti v České Republice a ve Východní Evropě jsou asi vychovávány mnohem přísněji, aby byly připraveny na drsnější život, protože je to tam horší se sehnáním práce a jídla..." PANEBOŽE, DRŽTE MĚ NĚKDO, NEBO TU PIZZU FAKT ZABIJU. A do toho všeho mi tepalo v hlavě: "Takže ona si ten článek...a můj blog celkově opravdu přečetla?? Takže já ted tady ten rozepsaný nebudu moct publikovat, sakra! Ale to není vše, přátelé (ne, o Východní Evropě už řeč nebude), vyplulo na povrch, že hlavním důvodem této selanky bylo sdělení Matky: "Chci, aby ses víc usmívala a byla tady šťastnější. Chci! Chápete, ona chce! Ona si to nepřeje, jí je úplně jedno, jak si to zařídím, ale chce vidět výsledky. Měla jsem chuť zasalutovat: "Provedu, Madam!" Jo, kdybych byla začátečník, tak se možná i dojmu, nad tím, jak to se mnou myslí hezky, že jako myslí na moje štěstí, ale už nejsem naivka, jediný důvod, proč to řekla, určitě je že prostě chce, aby kolem ní bylo vše pink a happy, chápete? A já jsem jen škůdce, který nahlodává její dokonalý růžový bubble svět.
Byla jsem tak v šoku a tak zoufalá - takže to bylo naprosto kontraproduktivní...jak mám být po takhle strašném rozhovoru doprdele víc šťastná? A víc se usmívat?? že jsem se ani nezmohla na obranu, odpor, ani svou milovanou přidrzlost - např. jsem se jí mohla zeptat, jestli si jako představuje tohle (úsměv č. 1), nebo tohle (úsměv č. 2) nebo něco speciálnějšího. Samozřejmě mě pak napadlo milion vět, co jsem jí měla říct, sakra!!! Co na tom bylo ale opravdu nejhorší...minulost se krutě zopakovala - jestli si někdo vzpomněl na můj traumatický zážitek s mou víkendovou rodinou ve Finsku, kam jsem byla poslána "za odměnu", abych si odpočinula po dovolené rodičů, kdy mi nechali všechna děcka na krku, a který předčasně skončil po rozhovoru v dosti podobném duchu a dokonce i s několika podobnými argumenty ze strany Matky, má u mě bod k dobru. Takže jsem tam byla zase: ponížená, vyklepaná, zoufalá. Ale nezlomená! To nikomu nedovolím...
Co jsem ještě zapomněla Máti při naší upřimné chvilce říct:
Já: Hrozně se mi nelíbí, jak tady mluví lidi afektovaně, hystericky, to je samé :" WOOOOOW!" "OOOOOOh!"
Ona: Ale tady se to tak prostě dělá. Jsi v jiné kultuře, buď ráda, že poznáš něco nového.
Ty zase skoro vůbec nemluvíš...prostě nemůžeš odpovědět, když  ti někdo něco říká, jen: " hmm" a odvrátit hlavu, to je strašně neslušné!!!
Já: U nás máme takové hezké přísloví, možná není české, ale používám ho:  když nemáš co hezkého nebo chytrého říct, tak radši mlč. A já prostě neřeknu jakoukoliv blbost jen abych něco řekla!
Ona: Ale tady nejsi u vás!! Tady se to tak nedělá!!!
Můj nevyřčený dodatek: A to je právě ten problém. Zvlášť tobě, ty rašple, by velmi prospělo, kdybys toho říkala o 50% méně a kdybys o tom nejdřív přemýšlela a teprve potom mluvila. Cheers!
Jo a víte, co jsem se ještě dozvěděla??? :-D Džouk dne, fakt: že rodiny, které mají au-pair, jsou mnohem lepší než ty bez ní, protože typická anglická rodina (ta bez au-pair) se nestará o děcka, jí jenom fast food a volný čas tráví rodiče večer v hospodě. Ty vole a já se celou dobu utěšuju, že snad JENOM ty rodiny s au-pair jsou takovéhle šábnuté - z toho, co slýchám od ostatních au-pair a že ty bez au-pair jsou SNAD aspon trochu normálnější. Máti evidentně rozumí všemu.
A taky ráda přehání. Samozřejmě musela do všech svých tvrzení zatáhnout i Pantátu, který sice nebyl u hovoru přítomen, ale "myslí si to taky". - z toho jak to líčila, tak to vypadalo, že mě Pantáta k smrti nenávidí a že ho strašně obtěžuje obývat se mnou jeden dům, ty vole! Buď je to (taky) takový herec, anebo prostě jsou mu tyhle věci úplně buřt ( a z toho, jakou jsme měli ÚPLNĚ NORMÁLNÍ konverzaci dnes u večeře, při které nešetřil svým oslnivým úsměvem :-D,  se kloním k té 2. možnosi) a je mu buřt i to, že mu Rašple vkládá do úst slova, který nikdy neřekl, nebo třeba i řekl, ale myslel úplně jinak.]

5. Vy můj svět stejně nikdy nepochopíte, takže je zbytečné vám cokoliv vysvětlovat. Už jen kvůli žebříčku životních hodnot a hodnot celkově. Kde je nějaká pokora a úcta k životu, přírodě? Skromnost? Čestnost?
6. Ne, opravdu nenávidím tuhle zemi plnou konzumních, povrchních, komerčních, materialistických snobů. A radši bych žila v jeskyni než tady. Evidentně teda přitahuji extrémy všeho druhu, co se týče hostitelských famílií (myslím teda tu finskou a tuhle POSLEDNÍ ...a velmi ráda, bych udělala výměnný pobyt těch rodin navzájem :-DD To by byla životní prča, finská převýchova by těmhle snobům prospěla a sedla jak prdel na hrnec. Zfilmovala bych to a udělala z toho kasovní hollywoodský trhák...a pak bych se až do smrti topila v penězích - v té jeskyni, pochopitelně.

Takže, co říct závěrem? No, už asi nic. Děkuji za pozornost a já si půjdu zabalit věci...pokud ste to teda opravdu četli a přeložili si. Na druhou stranu, ty sama jsi přece, Snobko, chtěla, abych byla štastná a víc se usmívala, ne? Tak po tomhle úžasném článku teda rozhodně budu!!!! Už cítím, jak ze mne ta zlost stříká ven a zaplavuje mě nekonečná blaženost, anooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo!
 ČUS BUŘT!

To musel být asi šok, když jsem na tomto místě (v zoo) pronesla: "konečně se cítím aspon trochu jako doma" . Ha ha.

4.0.3.

Pojďme se zasmát! Protože na věci smutné a zoufalé mám tady Bachovy kapky (kde jinde je vyzkoušet než v zemi jejich původu, žejo!) a ne blog. I když něco mi říká, že i na odhalování temných koutů mé duše někdy dojde, protože se v tom ztrácím čím dál víc. A občas je to pro mě tak neuvěřitelný, že bych si radši přála být zpátky u sedmera krkavců (teda dětí) ve Finsku...a to je co říct!!!! Asi si aspoň zkusím říct o vyšší plat (rozuměj aspoň tolik, co v předchozích rodinách), když už to jsou takoví omezení snobi. Nebo přinejmenším třeba přestanu být na sebe (i okolí) tak přísná (poctivá).

Ale teď už jen humor. Konečně jsem měla příležitost ukázat svůj kuchařský multitalent. Snobka odjela na týden na dovolenou s dcerou (starší, právě ukončila střední školu - mimochodem na výsledky O-level testů budou čekat až do srpna, kdy jim je pošlou poštou! Jéj, to je jak v Harry Potterovi, jak jim posílali výsledky NKÚ taky poštou a taky v srpnu, že? Tak asi souvislost :-))) do Maroka (prý za odměnu, myslím, že to byl hlavně dárek pro tu Matici samotnou, rozplývala se týden před odjezdem a předpokládám, že to bude trvat celý tento měsíc), takže byl týden nebeského klidu a hlavně MÉHO VYŘENÍ, žádný polotovary - nákypy z mrazáku, bramborová kaše z kyblíků, vařené brambory z plechovky (!), obednané pizzy apod. Když se mě jednou ptali u večeře, co teda vlastně v Česku papáme, a já jim začala povídat o poctivém vaření, o omáčkách, o polívkách, knedlících...tak Snobec zareagoval slovy: "staromódní" a když uviděl můj vraždící pohled, zarazil se a říká: " eee...chtěl jsem říct tradiční"  :-)  Když Snobka (nebo radši říkat Semetrika? No, je obojím) dělala detailní plán na týden její katastrofální nepřítomnosti :-), hned jsem skočila po příležitosti a oznámila jsem jí i jejímu manželovi (který blábolil něco o eating out), že vařím JÁ. 

A hned při první příležitosti jsem se teda předvedla :-/ :-D
Porcovala jsem na beton zmrzlé prsní řízky (co já za to můžu, že jsem z balení se 4 kusama potřebovala jen 2 kusy a dostala jsem zákaz je dávat zpět do mrazáku po rozmrazení?), alespoň jsem si teda vzala ten nejmenší nůž ze sady, kdyby se náhodou zlomil....a on se fakt zlomil (nečekaně!! ;-) ) a tak jsem šupajdila do obchodu koupit nový (o mé poctivosti bych mohla napsat taky knihu, přidám si ji na čekací listinu :-)), chtěla jsem vzít ten zlomený s s sebou, abych koupila ten samý, ale zarazila jsem se, že v Británii je dost přísný zákon ohledně nošení nožů u sebe na veřejnosti....takže jsem to odpískala a spoléhala se jen na svou intuici (protože být v tom obchodě zatknuta policii a pak jim to vysvětlovat...néééé) a dopadla jsem tedy dost dobře..

 

A pak jsem už napjatě čekala na odhalení (protože ač zaslepený Snob, pozorovací talent jistě má a už několikrát mi to dokázal, takže bylo by naivní čekat, že si nevšimne zbrusu nového nože s nesmytým znakem apod.) 

Došlo k tomu o 3 dny později (co jsem to psala o pozorovacím talentu? :-D) a já naštěstí byla u toho a takovou bžundu, řeknu vám, jsem tady ještě neměla. Seděla jsem v kuchyni otočená přesně k lince s nožema a malá Snobková mi dělala nějakou zrůdnost na hlavě ,,,když v tom vidím, jak ON bere TEN nůž a chce ho použít, najednou se zarazí, chvíli se na něj dívá (úplně jsem slyšela, jak mu to v hlavě šrotuje  :-D ) , tak jsem se rychle chytla za pusu, protože jsem byla zatraceně blízko výbuchu smíchu a já se nechtěla tak hloupě prozradit...radši jsem se na něj už ani nedívala, abych nemusela přistiženě uhýbat pohledem, že. 

Ani k žádné jiné konfrontaci (bohužel) nedošlo, on ten nůž pečlivě umyl  a utřel do papírové útěrky (to dělá jistě schválně, byla to jedna z mála věcí, ke které jsem se tady vyjádřila, že ji  bytostně nesnáším...to zbytečné a neekologické plýtvání a uvažování...jasně, proč použít útěrku, kterých je plné šuple a za den vyhodí do špíny Snobka alespoň dvě nebo tři, když může použít papírovou útěrku a zabít kus stromu, že??? O.k., já ti zas na opltáku udělám zase jednou nějakou hezkou drzou narážku na tenhle bezmozkový nešetrný bezohledný snobský povalečský život...svou práci pro český greenpeace a chození do skautu - byl to turisťák, ale po tom jim může být prd...si stále nechávám jako "trumf" v rukávu, až se fakt naštvu a bude to ze mě lítat jako blesky za bouřky. ), zkrátka nic víc se neudálo, já jen byla rudá až za ušima a uvnitř byla úplně mrtvá smíchy (jo, těch 14 liber mi za to stálo...pravda, bylo to trochu drahé vstupné na takovou estrádu, ale pobavila jsem se jako už dlouho ne). Je to už pár dnů a dosud se nikdo na nic nezeptal. 

Jinak ale k mému vaření neměl žádné výhrady. Byla jsem teda zklamaná, že na něj neříká vůbec nic a brala to tak, že mu to nechutná, tak jsem na něj třetí den uhodila, jestli mu chutnaly ALESPON moje palačinky (Snobka je, hádám, v životě nedělala...maximálně tak koupila), takže malá Snobová z nich byla úplně u vytržení! ), že nikdy nic neříká. A on na to: jó, jsou dobrý (a následující den hned jak ochutnal první sousto kuřecích nudliček s rýží, tak už poslušně hlásil: "je to moc dobré" :-D 

Zdá se mi to nebo se opravdu občas decentně popichujeme a vtípkujeme si z nás navzájem? :-) je fakt, že je to právě ON, kdo dělá můj den hezčí (ano, ano, je to sice snob a s většinou věcí, co řekne, nesouhlasím, a on ví, že se neumím slovně bránit a nejsem většinou schopna s ním moc diskutovat, tak mě poučuje jak malou holku - asi se rád poslouchá, jak jinak si vysvětlit jeho přednášky na téma: světu vládnou korporace a v Británii rodiny bankéřů a ti ovládají politiku...ale pořád je to ta nejlepší část dne ;-)

A příště si povíme teda něco o těch zrůdnostech typu dnešního mega nákupu, za kterým následovalo mega vyhazování i úplně nových nenačatých věcí, aby bylo ve skříních a lednici místo pro ty úplně totožné nové věci. To, že je ve skříni asi 8 načatých krabic cereálií a dalších 5 nenačatých. Chtěla jsem zařvat: NORMÁLNÍ LIDI CHODÍ DO OBCHODU S NÁKUPNÍM SEZNAMEM!!!  (Když se třeba začali dohadovat, proč dali oba dva do košíku sklenici Nutely, takže vlastně dovezli domů dvě...původně jsem si myslela, že jejich společný odchod "na nákup" má úplně jiný důvod - zvlášť když se Snobec vrátil podezřele brzo z práce, tak jsem si říkala: super, třeba když si to rozdají, tak bude doma pak konečně větší pohoda. No, tak nic.

Čágo! 

Moje sbírka Agatha Christie a vše kolem ni už se blíží do finále :-)

To byl úplně snový den v neděli v Londýně...však jsem si to také zasloužila.