Mimochodem, pokud vás ta příručka pro přežití zaujala, na googlu ji najdete ve zkrácené verzi tady . Já jsem (teda považuji se) veskrze praktický člověk, takže počtení jsem si náležitě užila a myslím, že pro člověka dnešního typu (který je, přiznejme si, trochu "zhýčkaný" dostatkem nebo spíš nadbytkem, který naše společnost produkuje, a čím dál víc vzdalován od přírody a jednoduchého způsobu života) je přečtení velkým přínosem, protože i když se nepovažujete za "cvoka, který by šel dobrovolně do divočiny", kapitoly sebeobrana, bezpečnost v domácnosti, přežití teroristického útoku by vás mohly přesvědčit, že některé informace se hodí vždy a všude. Alespoň pro dobrý pocit. Já teda nepočítám, že místo zasloužené dovolené budu bojovat o holý život a budu nucena sahat na dno svých skrytých sil, ale nikdy nevíte...Jo a věděli jste třeba, proč bojové komando (apod.) v džungli má pod očima nakreslené tmavé "šmouhy"? Není to kvůli maskování, ani rituální kresba, která má přinést vítězství nad nepřítelem :-) ale pouze náhrada za sluneční brýle...což nevím, proč sem tahám, protože na Islandu je dnes 13 stupnů, ale brýle si samozřejmě beru stejně jako opalovací krém, protože slunce svítí i tam a nechci na vlastní kůži zjišťovat, jestli je ozónová vrstva nad Islandem skutečně slabší než nad Střední Evropou :) Krom toho:
KROSNA
- 65 l snad bude stačit. Vzhledem k tomu, že na letišti je povoleno zavazadlo pouze do 20 kg (a já nehodlám platit za nadváhu jako při letu do Finska - jaký trouba vymyslel, že mi má na čtvrt roku stačit kufr o váze 20kg??!), ale v pátek jsem si náhodně koupila noviny a tam příloha o cestování letadlem (asi přímo pro mě) a...to byste nečekali! Většina leteckých společností (včetně té mé) snižuje povolenou váhu na 15kg! Milé! Takže se ted snažím najít někoho, kdo mi zaručeně pravdivě řekne, jak to teda je. Vůbec nemám představu, kolik bude vážit ten můj výtvor, protože krosnu mám sice doma, ale většinu věcí k balení v bytě (50 km odsud) a tam nemám váhu :-)
SPACÁK
- netuším, má mi ho půjčit spolubydlící, mráz by se nám měl uctivě vyhnout (a to i v noci), takže žádný arktický si tam nepovezu, tak snad bude stačit obyč. A spolucestovatel by mě jistě jako správný gentleman zahřál :-)
KARIMATKA
- původně jsem zamýšlela místo ni nafukovací lehátko do vody, kvůli většímu pohodlí...přecejen, když strávíte celý den túrou, dělají si vaše záda nárok na kvalitní odpočinek a ten ve stanu na karimatce prostě...ehm! Abych se přiznala, já se snažím stanování vyhýbat co nejvíc to jde :-)) A týden v kuse jsem snad (teda určitě) ve stanu ještě nespala, takže to bude hodně velká sranda :-D Nakonec mě napadlo, že do sebe zamotám alespoň karimatky dvě...na šířku to vyjde nastejno, z krosny bude přečuhovat tak jako tak a váhu nijak znatelně nezvýší :-)
STAN
- teď jsem ho šla konečně vytáhnout. Váží 3 kg :-( Takže doufám, že ten váhový limit bude platit tak, jak je napsáno pod e-letenkou (20kg) a ne kolik psali v novinách. Přinejhorším bych ho nacpala do příručního ...ne, tam by mě vlastně určitě se stanem nepustili - vždyt přece můžu tyčkou ze spacáku někoho umlátit, propíchnout a tak různě :o) To by určitě neklaplo.
OBLEČENÍ
Co si budeme povídat: spodní prádlo je základ, proto jsem s těžkým srdcem vysolila nemalé peníze za funkční termo kalhotky, protože pocit zpoceného zadku je prostě děsný opruz. Asi bych je mohla použít i jako plavky, ale budu rozmařilá a vezmu plavky zvlášť. Také sportovní ponožky se stříbrem, které dobře sají pot, mají u mě v krosně místo. Zato se zbytkem si nedělám hlavu vůbec- v jedné vrstvě oblečení přijedu a druhou - náhradní si povezu s sebou.
Trošku mi dělají starosti věty v průvodci, že pohorky se šlápnutím na sopečný prach zničí raz dva, mám totiž jen jedny...
JÍDLO
Tuto složku jsem řešila asi nejvíc. Konzervy jsem škrtla rovnou kvůli váhovému omezení a úctě k mým zádům. Plynový ani jiný vařič s sebou taky netáhnem a ohýnek nebude, protože na Islandu nejsou stromy a bez stromů není dřevo...a oheň bez dřeva nehoří, žejo :-) Takže první myšlenkou byly proteinové tyčinky a hroznový cukr, možná nějaké nutridrinky. Nakonec jsem ustoupilam i jiným alternativám (i když, řeknu vám, je mi z nich špatně už teď, když je vidím - trvanlivý salám- nikdy jsem snad nesnědla víc než 2 kolečka herkulesu, protože k těmto věcem mám trochu odpor: řídím se heslem, že čím delší to má trvanlivost, tím je to méně zdravé...no, já vím, žádné vitamíny to teda nebudou - těch mám konec konců s sebou dost v šumivé i cucavé podobě. Pak mám nějaký úžasně trvanlivý fitness chleba - vypadá jako slisovaný tousťák a z předešlé otřesné zkušenosti vím, že chutná hůř než ty nejhorší představy, takže doufám, že nikdy nebude tak velká nouze, abych ho snědla :-D Pak mám mraky müslli a jiných tyčinek, plněných polštářků, instantních polívek - snad narazíme na kemp s rychlovarnou konvicí alespoň jednou. Nějaké polystyrenové chleby, pytlík oříšků se sušeným ovocem, jesenky a spol., paštiky (opět to samé co u trvanlivých salámů, ale nedá se nic dělat...). Zítra se mi snad poštěstí ještě koupit v autobuse Student A. cestou do Prahy na letiště nějaké sušené maso. A samozřejmě pro případ nejkrizovějí nechybí malá krabička s čokoládou (ale se chudina nerozmačkala)
OSTATNÍ
Vzhledem k slunečnímu svitu, který je teď v době polárního dne, na Islandu (i jiných skandinávských zemích) doslova nonstop (světlo je fakt i v noci) jsem si pořídila "masku" na spaní - na oči, určitě víte, o co jde. Maminka mi ji ušila :-)
Co bych byla za pořádného trampa, kdybych neměla KPZ?? Takže ta moje z plechové krabičky po energetických bonbonech, obsahuje jehlu, nit, krabičku sirek, spínací špendlík a pinzetu (bez pinzety ani ránu :-D) Za mých malých let, když jsem chodila do turistického kroužku, měla teda správná KPZ trochu jiný obsah, pamatuji si ještě křídu, knoflík, březovou kůru - kdyby bylo všechno dřevo mokré, nějaké drobné, papír...ale to mě nějak netankuje :-)
Hodně dobrá věc na cesty je podle mě dezinfekční gel na ruce, bez toho už taky nedám ani krok, ušetřím tím místo i za septonex. Osobně doporučuji i jedlou sodu, abych místo na úžasné zážitky nevzpomínala na pálení žáhy od rána do večera (navíc bych se ani moc nedivila, když tam budu požívat takové "ňamky"...).
Svíčky a vteřinové lepidlo, nějaký provaz...klasika.
...když jsem to kupodivu vše nacpala do krosny, byla jsem fakt šťastná! Do chvíle, než jsem si to dílo potěžkala v ruce! Podle ruční váhy (která nemusí být přesná) je to 15 kg. Jsem fakt zvědavá, jak se to monstrum dopraví zítra až na letiště!!!
A mimochodem před chvílí jsem zjistila, že nebudu vstávat ráno ve 4 hodiny (autobus do Prahy mi jede v 5, letadlo odlétá v 11,15), ale mnohem dřív, protože jediné vyhovující MHD na nádraží (vzdálenost čtvrt hodiny) mi jede už 4:14 !!! Pomoc!! V jakém Bezdíkově to žiju, proboha!?
No nic, jdu spát. Sice stejně neusnu, ale jsem po dnešku tak mrtvá, že už na nic nemám sílu (to mě ještě nečekaně potkala dnes práce, protože mé klientce onemocněla asistentka, tak jsem za ni musela zaskočit, i když chodím jen ve čtvrtek, no, to je jedno).
Mějte se krásně, až se vrátím (jestli se vrátím), tak se zase ozvu. Hezký den a plňte si své sny stejně jako já! :)
 | |
| 15ti kilové monstrum (to šedé) |
 |
| To jsem zvědavá, kdo to dovalí na letiště!!! ! :-) |
