Čičičí

Co by to bylo za správný blog, kdyby v něm chybělo nějaké krásné žvížátko, že jo? :-) Jsem kočkomil. Neříkám, že psi mě nezajímají, ale tak nějak je u mě prostě kočky porazily. Ale do budoucna mám velké plány, ve kterých se myslí na oba zvířecí druhy.
Od dětství jsem chtěla nějaké domácí zvíře (ne, mami, rybičky za studeným sklem akvária fakt za domácí zvíře nepovažuji, spíše je to pohyblivá dekorace), ale nebylo mi přáno. Měla jsem jen bratra a spoustu alergií, podlomenou imunitu a úzkostnou maminku (a tatínka). Ale v 15 přišla moje velká chvíle, kdy už rodiče prostě nemohli dále odolávat...a pořídili mi křečka. Byl to sameček (jak řekli ve zverimexu). Ale ne nadlouho. Do týdne porodil několik krvavých tvorečků - nerozplývejte se, protože v poporodní psychóze všechny kromě jednoho snědl - a o to poslední se nedokázal moc dobře postarat a tak mládě skončilo celkem záhy v křeččím nebi, které máme na zahradě u vinné révy....a jeho maminka ho jednoho dne také odešla navštívit.
To už jsem ale měla doma můj SPLNĚNÝ SEN. Moje nej kámoška (jak jinak :-) ) už nemohla déle poslouchat moje ódy na kočičky - jak jsou krásné, elegantní, něhu vzbuzující a k zulíbání a k 16. narozeninám jsem si od ní přivezla v krabici od bot (aby mě řidič autobusu nevyhodil)...

Ano! Najednou byla tady! Malá, bezbranná, mňoukající a po mamince tesknící Laura (dovezla jsem si ji na 1. června). Nejdřív jsem ji chtěla před našima zatloukat (narozeninový dárek byl totiž tajná hurá akce), tak kočka putovala do kotelny (promiň, Lauro), ale já jsem tak poctivá, že prostě nedovedu lhát, a tak Laurinka ještě téhož dne nastartovala svou hvězdnou kariéru nejoblíbenějšího člena domácnosti, kterým je doteď. Máma dřív nechtěla o kočce ani slyšet...a hádejte, kvůli komu se teď může přetrhnout, koho pusinkuje jako první, když se vrátí z práce, komu ochotně hledá jeho nejoblíbenější i když už značně jetou hračku- myš, a s kým spí v jedné posteli??
A takhle šel čas s naší superstar...

1) Laura dítě

...ten zvyk lézt do stísněných prostor (zvláště pak do krabic od nových spotřebičů apod.) má asi právě kvůli tomu transportu domů :-)








2) Laura teenager

 Začala vystrkovat drápky :-) (ale můžu vás ujistit, že ten pták toto setkání přežil, čestně!)









                                                                                   A i jinak si ověřovat svou identitu :-)                                                                                                                   

Z původně nejistého a opatrného posedu na mamčiných zádech...   .

                ...se stal sebejistý posed vládce vesmíru, jehož jediný pohled vás odkazoval do patřičných míst :-)

                                               

     

3) Laura žena

 A taky se začala vzdělávat! Protože práce na PC je dnes základ.












                 
Začala i spát v posteli  místo táty :-D
Alespoň tedy ve chvílích, kdy ji jí to dovolil :-) Slavná fotka, která se objevila v několika časopisech                                                                                                                                       

          .                             

Pro mě je však nadosmrti vítěznou a nejoblíbenější fotkou tahle ta. Její kvalita sice není 100%, ale při snaze o unikátní záběr se prostě musí dělat kompromisy. Pět let stará fotka. Možná i víc.








Mám tu ještě tak tisíc dalších fotek, protože Laura je velmi fotogenické stvoření a já zas velmi fotograficky zdatná :-D (autorem všech fotek jsem já), ale...dobrého pomálu, jak se říká. A ani fotky vám beztak neřeknou, jak moc celá rodina Lauru zbožňujeme. Teď se blíží její 8. narozeniny (čímž jsem nechtěně prozradila i svůj věk, no což), a ani si nechci pomyslet, co si počneme, až tady nebude. To bude na vyhlášení státního smutku, fakt.
A veledůležité sdělení všem: pořiďte si kočku, změní vám život k lepšímu :-) Ne, to je trochu legrace. Ale jen trochu. Každé splnění snu, o kterém spoustu let sníte (zvlášť když je to kočka :-) ) vám změní život k lepšímu. A když tím změníte život k lepšímu i dalším lidem (rodičům, třeba) je to rovnou významná položka na váš osobní životopis vašich úspěchů a sebehodnoty (doporučuji si sepsat...ale o to až někdy příště - stojí za samotný článek). Tímto článkem zdravím hlavně svou alergoložku, která mi předepisuje léky na mou alergii na kočky a jiné moje alergeny :-D  Láska je prostě láska, no!
Díky za pozornost, mějte se blaze.