Den 54-60

Zdá se mi to, nebo je tady opravdu tma mnohem černější než u nás? Mno, po takové procházce temnotou, kdy ani baterka  nedokázala proniknout dál než k nejbližšímu stromu, jsem měla skvělou příležitost být o něco vděčnější, že má cesta měla cíl - čili že se mám kam vrátit. 

Uprostřed (doufám) psychicky nejnáročnějších dnů -sedm dětí - já - žádní rodiče- jen k večeru přichází jedna studentka trochu pomoct s děckama = skutečnost je ještě horší, než jak to zní...Před odjezdem mi panimáma vyprávěla, jak od jedné známé utekla au-pair zrovna v době, kdy byli rodiče sami na dovolené...Myslím, že jediný důvod, proč jsem ještě nezdrhla já je ten, že bych tak přišla o 2 výplaty :-) Než se dostanu k vychloubání, co jsem se zase všechno nového naučila (rozuměj byla nucena naučit), dovolím si jednu poznámku, která mi teda už k tak dost mrtvolné náladě fakt nepřidala. Zjistila jsem, že ta studentka dostává za hlídání (přichází cca v 15 hodin a odchází kolem 22.) mnohem víc peněz než já!! Téměř 2x tolik, přitom já tu funguji non-stop celý den a dělám mnohem víc věcí než ona!!! Takže je to pro mě mnohem náročnější. Jsem nepopsatelně naštvaná, dotčená, zklamaná a smutná. Jo, vím už dlouho, že ti rodiče jsou kokoti, takže by mě to vlastně nemělo tolik překvapovat, ale stejně...byl to šok, rána pod pás. Jasně, dá se to všechno racionálně omluvit - třeba proto, že komukoliv místnímu prostě museli nabídnout tolik peněz, aby ho k hlídání v téhle šílené rodině vůbec namotivovali, protože všichni místní určitě dobře ví, co je tahle rodina zač.Taky navíc já tu mám nocleh a stravu celý den, nejen půl dne jako ona (ale stejně!). Jenže to ji neomlouvá, protože to má mnohem lehčí než já - mluví stejným jazykem jako děcka, takže má u nich větší autoritu, každý večer skončí její směna a MŮŽE odejít PRYČ, zná všechny ty ujeté finské zvyklosti a obvyklé dětské hry a říkanky, takže ji děcka mají samozřejmě mnohem radši. Navíc má řidičák a k dispozici auto tady těch rodičů, takže je může vozit do jejich zájmových kroužků, takže...jí děcka mají mnohem radši než mě (netýká se toho ročního, tomu je úplně šumák, kdo mu utírá zadek a kdo se na něj usmívá, hlavně že dostane kus žvance a je spokojené).  

V zájmu zachování dobrých vztahů s rodičema doufám, že se mi alespoň trochu nějak odmění za těch 10 vyčerpávajících dnů, které mi tady připravili, že třeba přidají nějaké osobní ohodnocení...jinak poznají nepoznané...skončím se svou rolí zdvořilé ochotné milé au-pairky a budou se dít věci!!!!!!!

Alespoň to urychlilo a zrušilo mé pochybnosti, jestli odsud odletět tak "brzo" (14.ledna)...ne, že bych se těšila domů, kde mě čeká beztak jen plno povinností a starostí k vyřizování (i když bych ráda ještě někam odópérovala ), já se těším hlavně na cestování letadlem, to si vždycky užívám maximálně :-)

Teď ale jdu do sauny (kterou jsem dnes sama roztopila...a napoprvé!! :-) ), vyčistit si hlavu, jsem po ní vždy úžasně lehká, snad se zadaří i dnes....jsem zpět...tak vyčistění hlavy se snad trochu povedlo (doslovně určitě - Garnier fructis zavelel špíně, aby se pakovala do odtokového kanálu ve sprše :-) ),

nedá se říct, že by se realita změnila a mé ukřivdění zmizelo, ale spánek mi to snad nenaruší. Mno, vlastně proč nenapsat, jak to tady po finanční stránce je, že? Já bych třeba takovou informaci před odjezdem velmi ocenila. Takže stejně jako má předchůdkyně (která tu ovšem byla jen přes prázdniny, kdy byl volnější režim dnů...) dostávám 160 € týdně, což mi znělo před příjezdem sem úžasně (pracovala jsem předtím v ČR v diecézní charitě a to jen na dohodu, takže když jsem si vydělala 2 tisíce měsíčně, tak jsem mohla být šťastná, tudíž mi představa cca 16 tisíc, které si tu teoreticky za měsíc vydělám (snad moc € neoslabí, než se vrátím domů a vložím si peníze na účet), přišla jako pa-rá-da, když mám navíc ubytování a stravu zdarma...ten kámen úrazu, který mě dnes tak urazil, byla částka 50€ na den, kterou dostává ta zmiňovaná studentka, takže i když si svou mzdu vydělím jen 6 (jeden den mám mít teoreticky týdně volno, což v těchto dnech ale stejně nemám!), tak to vychází jako 27€ na den, nooo?!! O.k. , dobře, ještě mám svůj "služební telefon", asi bych si mohla/měla párkrát místo skypu promluvit s mamkou mobilem :-)

Pryč od peněz nebo mi to zase rozhází moje čakry :-D

Stručně a výstižně, co jsem tento týden vyzkoušela a zažila:

- dnes jsem poprvé udělala knedlíky!! (všechny brambory v jejich sklepě jsou beznadějně plesnivé, takže je prostě naučím jíst knedlíky a hotovo :-) Sice na to čučeli jak tele na nový vrata, ale nakonec to snědli :-P Bylo to napínavé, trochu jsem nevěděla, co z toho vyleze, ale povedlo se a můžu být na sebe pyšná a tak jako v ČR knedlíky vůbec nejím (kynout už nepotřebuji), tady jsem zblajzla 3 kusy, ňam!

Tak co? Knedlík nebo příšera z vesmíru?

- strávila jsem 2 večery/noci s dětma úplně sama, což zahrnovalo i ukládání do postele toho ročního špunta...a kupodivu opět jsem uspěla!!! Já vůbec nevěděla, co mu mám říct, tak jsem na něj spustila česky: "Tak a teď půjdeme hajat do postýlky, šupky dupky do říše snů..." a už měl zavřené oči :-)

- ostříhala jsem tomu špuntovi přerostlé nehty na rukou...byla to teda Akce, protože se kroutil na mém klíně jako žížala, což nebyla zrovna dobrá pozice vzhledem ke špičatým manikérským nůžkám, kterými jsem se snažila přiblížit k jeho                   

 Ať tak či onak, já jsem se svým veledílem
spokojená

 hnátě...ale přežili jsme to oba a počet prstů na obou stranách je také zachovaný

                                                          

-  poradila jsem si s místním počítačem, kterému se udělalo jaksi nevolno a bylo nutné vzkřísit jeho "windowsy" ...neptejte se, já jsem prostě intuitivně namačkala všechno tak, jako jsem to udělala doma se svým počítačem, když měl podobný problém...a to, že tady na tom bylo všechno napsané finsky mě vůbec nijak nevzrušovalo :-)

- ještě před odjezdem rodičů na Kanáry jsem byla požádána Matkou, abych ji uložila všechny fotky a videa z mobilu do počítače. WTF? Nikdy jsem to nedělala (což většinu věcí z těch, co tady už běžně dělám :-) ), takže další políčko do osobního portfolia, jupí :-) Opět všechno v nastavení bylo finsky, to mě ale nemohlo odradit

- jak vidíte na úvodní fotce, potulovala jsem se včera tmou tmoucí, protože jsem po dlouhém dni, kdy jsem byla jen zavřená doma, potřebovala na vzduch. Prozřetěeně jsem si vzala baterku...i tak to ale bylo dobrodružství temnější než noční bojovka na letním táboře...žádné hvězdy, žádný měsíc, nic, prostě. Tma doslova hustá tak, že by se dala krájet (polární noc ale ještě stále nezačala - tedy ne v této lokalitě). A navzdory očekávání to bylo velmi uklidňující! Smysly si mohly fakt dokonale odpočinout...naprosté minimum podnětů. Dokonce jsem si troufla i přejít přes silnic, i když jsem neměla reflexní vestu - teď v zimních měsících nutná pro pohyb na silnici...nebo alespoň reflexní pásek. Teprve až na zpáteční cestě mi došlo, že mám vlastně hrozný strach, kdybych potkala medvěda, a doufala jsem, že ty dvě světýlka přede mnou jsou jen patníky u silnice, nikoliv medvědí oči... A řeknu vám, nechtěla bych se takovou zimní tmou bezcílně toulat, kdybych se třeba někde jako turista ztratila nebo tak, tak bych se asi radši picla. Takže to celé bylo vlastně dobré psychologické cvičení na podnícení pocitu "ještě, že mám kde hlavu složit" alias jistého vděku za "domov", který mi tahle rodina poskytuje nebo jak to napsat.

- a perlička na závěr: víte, co na přání dětí přednakoupila  Matka - aneb "výživová expertka" před odjezdem pryč, a co jsme včera baštili k večeři? :-D :-D Čínskou nudlovou polévku s kečupem. Ha, ha, ha, budu se smát ještě příští týden :-))) 

A já taky peláším šupky dupky do říše snů :-) Doufám, že zítra ráno už zase budu mít chuť vstát na rozdíl od minulých dnů. Možná že teď po mé mzdové slohovce výše vypadám materiálně více než jaká jsem doopravdy, ale s tím se snad nějak srovnám...mně navíc ani nejde v první řadě o ty peníze samotné (i tak si vydělám celkem pěkné peníze...pro zajímavost, u student agency nabízí au-pairkám měsíční kapesné ve Finsku 252€, takže vlastně můžu být šťastná...na druhou stranu určitě nemají v repertoáru takové povedené rodinky, jako je tahle :-D), ale o ten princip, já jsem na jakoukoliv nespravedlnost jako ohař...vyčmuchám i tu nejmenší, bohužel.

Přeji hezký podzimní den.