Islandská odysea II.

Protože se můj foťák na Islandu opravdu moc snažil a já nemůžu dopustit, aby se cítil zbytečně zneužitý :) , rozhodla jsem se ještě jednou projít fotoarchív a věnovat mé dobrodružné dovolené další článek, tentokrát zaměřený víc na "civilizaci" na Islandu, když minule to bylo hlavně o přírodě.

Např. protože spousta čtenářek je zároveň autorkami fashion nebo beauty blogů, nemůžu sem nedat jednu speciální fotku výlohy jednoho suvenyr shopu asi 60 km od hlavního města blízko nejznámějšího vodopádu na Islandu (Gulfoss).
Nelze pochopitelně říct, že by všichni Islanďané chodili takto oblečení !! To je opravdu hlavně pro turisty, kteří si chtějí dovézt nějakou hand-made islandskou památku na oblečení :-) Na prvním místě je samozřejmě praktičnost, takže z materiálů převažovala hlavně 100% vlna (připomínám teplotu okolo 13 stupňů během celého našeho  týdne, a to je téměř teplotní vrchol roku :-))

Pro mlsouny tu mám naopak fotky několika dobrot, na kterých jsme si zde mocně pochutnali :-)
1). nákup v supermarketu: Zde musím vypíchnout hlavně Milku Daim (máslovo mandlovo karamelové kousky, samotné tyčinky Daim už kupodivu seženete i u nás - např. Tesco nebo Ikea - je to ze Švédska, ale tuto Milku koupíte jen na západě (či severu :-) ) od nás. Psala jsem schválně na infolinku české Milky, kdy se uvedená čokoláda začne prodávat u nás ...ale tušíte správně: až naprší a uschne :-(
No a Dr Pepper je taky pro nás už exotika...kdysi jsem ho tu snad ochutnala, ale je to už let. Pro ty, co to štěstí neměli: jedná se o ...hm, americkou Kofolu? :-D To se musí zažít, no. Na netu píšou, že prý na pár místech je dostupná  i v ČR , tak příští týden zjistím :)


2).  Reykjavík je vyhlášený svou specialitou: hotdogem zvaným "pylsur". A ten jsme jim tam samozřejmě nemohli nechat :-) Navíc já nikdy předtím takový ten klasický hotdog neochutnala (vždy jen ten český párek v rohlíku), takže to byla nutnost! :-) A zážitek mě tedy určitě nezklamal. Do rozřízlé žemle dal prodavač nejdřív křupavou opečenou cibuli (kostečky) pak kečup, hořčici,  na to párek,  nějakou velmi spešl omáčku,  a ještě to posypal syrovou cibulí...Když v Reykjavíku řeknete "pylsur", tak vás snad každý automaticky řekne: 

"Bæjarins bestu", což je místo, kde prodávají ten nejlepší hotdog v celém Reykjavíku (to nevím, měla jsem ho jenom tam :-) ), ale asi na tom něco bude, protože má téměř stoletou historii a na informační ceduli se dočtete, že právě zde si na něm pochutnal i Bill Clinton. A přitom to vypadá jako nenápadný zapadlý krcálek :) I tady je vidět, že nelze soudit jen podle vzhledu :-)




3). Z trochu jiného soudku je další tradiční islandská pochoutka: SKYR ...což je "tvarohový jogurt" o různé hustotě- k dostání od nejtekutější formy (spíš jen takové ochucené mléko nebo probiotický nápoj) až po fakt hustý jogurt - a pozor, všechny tyto jogurty v obchodě mají na víčku rovnou přilepenou umělohmotnou lžičku, což mně, turistovi, přišlo opravdu vhod :-)

já si dala melounový jogurt s rebarborou (zvláštní, jogurt byl úplně bílý, ani na dně neměl tu "barevnou složku", jako mají třeba některé jogurty u nás). A pak borůvkové mlíčko, mňam :-)

A ještě několiv fotek z Reykjavíku:

Atlantik! Moje první blízké setkání s oceánem, jupí!

Někdy o půlnoci (byl polární den)

       V tom květináči- podívejte se dobře- je kapusta
(nebo něco v tom smyslu) :-)

Suvenýr shopy na každém kroku

U přístavu stojí toto moderní monstrum, prý státní opera nebo co :)
Uvnitř si připadáte jako ve včelím úlu :)
No, žejo? :-)

  Netuším, co se dělo, ale zrovna, když jsme šli po hlavní
 třídě v Reykjavíku, šel proti nám nějaký organizovaný průvod mažoretek a muzikantů  

A jedno naprosto speciální stavení: kavárna Babalú: místo, kde se schází intelektuální i pseudointelektuální a jinak alternativní vrstva Reykjavíku (včetně cizinců). Alespoň mně to tak přišlo. Měli tam úžasné bezedné překapávané kafe za cca 60Kč typu obsluž se sám: tady jsou hrníčky, tam konvice s kávou, zde je mlíko a cukr nebo med, dobrou chuť. Měla jsem asi tři velké hrnky, mňam. A ty panini, jééé. A OPRAVDOVÁ ZÁZVOROVÁ LIMONÁDA (ne ta pseudozázvorová od Sweps, kde víc než zázvor cítíte bublinky a cukr, blé) Stavte se :-)

street art

Jiné postřehy mě momentálně nenapadají...jo, byla jsem se podívat na hřbitově (skandinávské hřbitovy se mi prostě líbí), abych se přesvědčila, že lidé se tam opravdu jmenují podle svých otců podle vzorů: otec Olaf, dcera: X Olafsdottir, syn: X Olafson. Mazec :-) Dle informací z náhrobků navíc soudím, že průměrný věk je mnohem vyšší než u nás: běžně se tam lidé dožívají stovky. Inu, zdravý čerstvý vzduch, žádné tepelné elektrárny, žádné Mc Donaldy (pravda, KFC sem už dorazilo), hodně sportu (vede běh a jízda na kole), přísun mořských ryb, nekonečně krásná příroda. Není tam takový hektický způsob života.
Za dva dny v Reykjavíku jsem viděla POUZE dvě obézní osoby.
Podepsala jsem "petici" proti rybolovu velryb (pokud se nepletu, je legální pouze tam na Islandu a v Japonsku...nebo tak nějak), která je adresovaná islandské vládě - byl to pohled s jejich adresou, kde jsem podepsala, že nikdy nebudu jíst velrybí maso a že žádám isl. vládu, aby to lovení zakázala. A země původu. Pohledy rozdávaly dobrovolnice ve velrybích kostýmech :-) Je fakt, že původně jsem ochutnání velrybího zvažovala (nebo alespoň žraločího), ale nakonec jsem ráda, že to nevyšlo a dala jsem si v restauraci "Fish & chips" pouze mořskou štiku.
Co se týče ještě potravin, tak krom toho, že tam samozřejmě prodávali většinu úplně jiných věcí než u nás (hlavně z Británie jako třeba čokolády Cadbury, USA a ze skandinávských států - lékořice a variace na lékořici všeho druhu a úžasná finská čokoláda Fazer - v ČR  od něho např. Geisha), tak naopak zde byla i jedna známá značka Euroshoper (prodává Albert) a rozesmálo mě tekuté mýdlo této značky s českým nápisem "tekuté mýdlo - mango". Místo chladících pultů s mléčnými výrobky, masem apod. zde mají celé chladící oddělení se samozavíracími dveřmi, kde všechny tyto výrobky včetně ovoce a zeleniny mají. Myslím, že to tak bývá i v jiných nezaostalých zemích třeba v USA. Neseženete tu ale klasické pečivo typu rohlík (v supermarketech je jen samé trvanlivé balené pečivo) a v pekárnách je hlavně sladké pečivo (donuty, koblihy, koláče, muffiny apod.). A dále nekoupíte v supermarketech žádný alkohol, ani pivo! Od toho tu jsou speciální alkohol shopy, já jsem nakonec tradiční islandské pivo (VIKING) koupila na letišti, protože už jsem žádný z těch speciálních obchodů nestihla. Jo a střežte se ochutnání tradiční islandské pálenky Brennivin - koho neodradí jedovatě zelená barva, ten by měl zapochybovat při zjištění, že jde o pálenku z kmínu a zkvašených brambor. Má přezdívku Black Death  :-D Fuj, fuj, fůj!  I když dárkové balení ve tvaru tlusté knihy s nápisem "Naučte se islandsky za 5 minut" (uvnitř je pochopitelně tento alkohol a 2 skleničky) dost láká ke koupi :-) Přivezla jsem si ještě láhev s islandskou vodou napuštěnou na letišti - a dokonce i máma připustila, že cítí rozdíl, že ta islandská je mnohem lahodnější než to, co nám teče z kohoutku nebo pet lahví ;-)
Během psaní článku jsem spořádala jednu islandskou čokoládu, takže raději už končím. Snad se malý výlet po zajímavostech islandského života líbil. Případně ještě rozšířím, když si vzpomenu na něco zásadního, co byste určitě měli vědět :-)