4.1.3.

   Slyšte, slyšte další ohromující příklad výchovné idiocie té osoby, která si zapomněla dojít pro rozum, místo toho si šla dvakrát pro snobství. (Tohle teda Matkou nenazvu, ani kdybyste mě mučili).
Malá ráno přišla do kuchyně, nadechla se a: "Moje maminka říkala, že mě dnes odveze do školy autem a že musím být připravená v 8,20" (obvykle to taktak stíháme na 8,45 z domu). Tak říkám: " O.k., ale to znamená, že dnes musíš jíst rychle a ne tak pomalu, jak vždycky." Místo odpovědi přišlo: "Můžeš mi uvařit kaši?" Vždycky jí cereálie s mlékem. WTF?! Vždyt to bude trvat mnohem dýl!! Její myšlenkové pochody...nemá cenu se jimi zaobírat. Zbytečné. Takže fajn, uvařila jsem kaši...no a než vychladla...Snobka přišla do kuchyně a říká: " To už nestihneš, tak já tě odvezu do té školy až zítra, dnes půjdeš normálně pěšky, mělas jíst rychleji." A hádejte co? Jasně, začala brečet. Nejdřív na to Máti řekla: "Nezkoušej to na mě" (bod plus!), ale když pláč nepřestával, otočila a prý že...jasně, že tě odvezu, zlatíčko, šup, pomůžu ti, ať to stihnem, už neplakej. (stopadesát bodů mínus!!! Kriste pane,, sem do Anglie se ještě nedoneslo, že když se brečícímu dítěti ustoupí, tak si to to děcko zafixuje jako fungující model chování a už to tak bude dělat příště a pořád? Asi ne, no.
 Snídaně následujícího dne: došla jsem pro gumičku, že jí sepnu vlasy (namáčely se jí v mléce) a ona začala vyvádět, že né, že tu gumičku nechce a svíjet se na židli jako žížala. Nakonec naštvaně odběhla a přinesla si čelenku. Tak jsem se rozhodla, že je to super příležitost otevřít téma: Proč jsi tak tvrdohlavá? Proč musíš mít vždycky poslední slovo a proč chceš vždy za každou cenu dělat něco jiného, než co řeknu? Nejdřív hleděla jak kdyby jí někdo zamčel hračkárnu přímo před nosem a pak to přišlo... S triumfálním výrazem se na mě podívala a místo aby odpověděla, řekla: "A ty nevíš, co o tobě říká maminka. Je to škaredý a je to tajemství, tak já ti to neřeknu". !!! (Umím si to víc než živě představit). Původní odpověď, že názory BLBÝCH lidí mě nezajímají, jsem zkrátila jen na : "Mě to ale vůbec nezajímá" a zlost jsem nechala bublat uvnitř (ještěže tohle zjistila včas moje oblíbená kočka ze sousedství, která si co pár dnů chodí pro podrbání na kožichu, a už zdálky mě dnes na cestě do školy vítala :-) ...jinak bych to bývala viděla na zdařilý pokus o remake filmu Texaský masakr motorovou pilou. Noooo...není všem dnům konec. 

Máti se činila a oznámila mi, jak bude vypadat mých pár posledních dnů před odjezdem (" o víkendu před tvým odjezdem přijede nová au-pair, a ty ji zaučíš, a my nemáme kde jinde ji ubytovat, tak bude spát u tebe v pokoji na druhé posteli. Ty už v tu dobu budeš mít své zavazadlo na cestě domů, žejo, takže to nebude žádný problém" WTF?? Chtěla jsem ho odeslat přepravní společností, abych se s tou těžkou krávou nemusela tahat na letiště, ale zhruba tak den před odjezdem). Jo a nová au-pair je Španělka a prý skoro vůbec nemluví anglicky :-) Jasně, tím pádem se Snobka nemusí bát, že si na ní bude otvírat hubu a řekne jí nějakou nelichotivou pravdu:-)) Možná nebude nakonec tak moc blbá, jak si o ní celou dobu myslím :-)

JInak jsem jí pořád nic závažného, co mě tady vytáčí do běla, neřekla, vděčí za to zejména skutečnosti, že jsem stále neobjevila správný anglický ekvivalent pro: "aby ses nepo* *ala, ty čúzo vypatlaná", bez čehož by můj projev nebyl kompletní a plnohodnotný. Můžu to tady ale brát jako tu nejlepší hereckou etudu mého života, já přece v dětství chtěla být hérečka a okolí to ode mě i tak trochu očekávalo, po všech těch veřejných ceremoniích a soutěžích recitace a uměleckého přednesu....tak mám vlastně šanci se znovu blýsknout. Jen takové malé soukromé divadlíčko, i ten diplom si pak napíšu a nalepím si pod něj podpis té čúzy ze smlouvy , kterou mi na začátku podepsala :-P

Nějak takhle mi to teďka tady příjde:

A víte co, k mlčení a navenek příměří nahrává i další -racionální skutečnost. Můžu mít na odjezd odsud vzpomínky dvojího typu: buď se s ní do krve pohádám a naservírují ji všechny křivdy a do nebe volající důkazy její ubohosti, což mi sice v té chvíli možná trochu uleví, ale v horizontu dalších životních událostí a mého budoucího života to nebude mít vůbec žádný přínos, akorát odejdu úplně rozladěná a budu si muset vzít prášíček na uklidnění (protože ona se při té hádce bude bránit úplně iracionálníma kravinama, které mě ještě víc rozhodí...), následkem čehož ve vlaku usnu, přejedu svou zastávku, někdo mě okrade, nestihnu navazující autobus na letiště atd. atd. :-D To je varianta č. 1
...anebo se s ní rozloučím v klidu a míru a vyslechnu si (sice možná neupřimné, ale za tu dobu co jsem tu, jsem se naučila kašlat na to, co si zdejší lidi skutečně MYSLÍ, protože jednoduše lidi takového typu vůbec neuznávám a jejich názory jsou mi u sedínky) pochvaly a blahořečení na mou šikovnost, ochotu, loajalitu, vzornost, trpělivost a další charakterové ctnosti (prostě vše, co se jí samotné nedostává :-P ) a já odejdu alespoň trochu potěšená, že ta půlroční otročina a zkouška peklem nebyla úplně zbytečná a vyplatila se.  A navíc zůstanem v písemném kontaktu a já se tak z první ruky dozvím, jak rychle od nich ta nová au-pair zdrhne :-D Já myslím, že ta druhá varianta přecejen vypadá líp. Krom toho mě posune do další fáze zrání mé úžasné osobnosti :-)))   ....ale kdoví, třeba se zítra probudím a budu mít chuť tu krávu udusit ve spánku polštářem.
Jo, checheche. Ještě jedna malá perlička z dneška. : Byl tu spolužák té malé na hraní a v jedné chvíli jí řekl: "Ty jsi tak moc panovačná". (Málem jsem mu za to dala pusu :-) )Malá se zvedla a beze slova odešla nahoru do svého pokoje. Tak my za ní voláme, at jde zpátky a ona prostě ublíženě, že ne, že On ji nazval panovačnou a že to je moc nevychované...Tak jí říkám, že o nic nejde, že nikdo není přece dokonalý. A kupodivu to fakt zabralo ;-)

Tohle je opravdová hrdinka...zachraňuje pravidelně už několik měsíců mou host famíliji před 3násobnou vraždou :-)

 SUPER ZVÍŘECÍ DEN PŘI PĚŠÍ TÚŘE NA WINDSOR (20 KM...uznávám, nebyl to nejlepší nápad, když ještě den předtím jsem řešila, jestli to je nebo není angína...ale byl to určitě poslední teplý sluneční den letos, takže....jsem musela prostě)

No....tak jsem chtěla ve Windsoru vidět Královnu...místo toho jsem potkala stádo krav. Taky dobrý, ne? :-D

Ještě nikdy jsem nestála tak blízko krávě (když pominu tu dvounohou, které teď přeji každý den dobré ráno)

do fotegalerie už se nedostalo: stádo ovcí, stádo lam (!) a něco hodně přes metrákové prase, vedle kterého vypadal jeho krmič jako panáček z člověče nezlob se vedle hrací kostky :-)

Na této uměle vybudované nádrži se konaly veslovací disciplíny LOH Londýn 2012. Na té rozhlasové tribuně v dálce ještě visí olympijské kruhy :) Vědět to, vezmu si s sebou i foťák, který zoomuje, achjo.