4.1.2.

             Díky všem, kteří mi projevili podporu mimo tento blog, vážím si toho. A bojuji dál :) Teda už nebojuji, už to všechno nechávám plynout, neřeším.
 Tudíž dnes něco na "odlehčení" za hranicemi tohoto domu. Bez nářků na tristní do nebe volající magorství mých chlebodárců. Bez zmínky o tom, že Snobka si koupila nový Mercedes (protože ten starý byl už 7!!!! let starý!) :-))) Dokonce vás ušetřím i nesmírně trapné chvíle u večeře, kdy napruzená Snobka řekla Snobovi a Hysterce, že by bylo nejlepší konečně vyměnit tatínka (což způsobilo strašný šok Hysterce, která je na něj absolutně fixovaná, spí s ním v posteli - už zase a on je hrdinou všech jejich snů).
  Ale pojďme dál...do školy svatého Edmunda Campiona (který v 16.století působil pár let i v Brně a Praze a obrázek Prahy je dokonce nakreslený i na budově vedle Říma). Čeho byste si tady ale místo barviček na zdi určitě měli všimnout, abyste nevěřili svým vlastním očím stejně jako já, je pan školník. A nejen proto, že nosí zářivě růžové tričko. Daleko větší úlet je, co tento pán ráno dělá. On normálně stojí na příjezdovém místě před školou, kde vždy zastavují rodiče, kteří přiváží své "poklady" v autě a ten školník jim všem OTEVÍRÁ DVEŘE! Dveře těch aut, ne školy. Jsem jediná, kdo se nad tím pozastavuje? Tady určitě jo :-D

 V obchodech už se spolu začínají boxovat Halloween a Vánoce, Starbucks dělá dýňové latté (hmmmm :-) ) a ráno bývají zcela typické anglické mlhy. Naučila jsem se vázat kravatu, protože už se přešlo na zimní mód školních uniforem. Stejně vždycky řekne, že se j nelíbí a musí ji uvázat otec, matka nebo učitelka!!

  A teď něco, o čem si troufám tvrdit, že budu úplně první, kdo se na českém blogu zmíní (tedy ne že by snad existovala nějaká jiná česká čtyřnásobná au-pair blogerka, která se starala ve Finsku o 7 dětí atd. :-) ), nicméně....zatímco ostatní blogerky přichází s krabičkami krásy, krabičkami pro zvířecí miláčky, s potravinami apod., já mám tu čest pochlubit se se "svačinkovými" krabičkami (i když to slovo svačinky mi tam teda vůbec nesedí, evokuje mi to ten chleba s máslem a salámem, překrojený napůl v mikrotenovém sáčku v chlebníku spolu s jabkem, co mi chystala maminka do školy), tohle je ovšem naprosto jiný level.
   Původně jsem chtěla využít příležitosti a své anglické doručovací adresy a objednat si populární a davy opěvovaný glossybox, ale jak jsem tak sledovala několik posledních měsíců výsledky, rozhodla jsem se radši ušetřit peníze i zklamání. A pak na mě čirou náhodou vypadl z britského Cosmopolitanu kupón na Graze box a protože byl 1. zdarma a bez závazků, doručil mi o pár dnů později pošťák tohle:

 jež po zvednutí víka a odstranění reklamních blbostí odhalilo toto:

 Za záhadnými názvy se ukrývalo toto: směs bílé čokolády, sušených brusinek, lískových oříšků (kelímek č. 1), tyčinky s rozmarínovou, křupky s olivovou a kešu oříšky s s rajčatovou příchutí (kelímek č.2), sušené jablečné plátky s karamelovou omáčkou (kelímek č. 3) a ovesnooříškové tyčinky s citronovým přelivem (poslední kelímek). Třetí zmíněný byl můj jasný favorit:

MŇAM!

 Všechny kelímky jsem si zvolila sama (z cca 100 různých navrhovaných svačinových směsí, jsou rozdělené do kategorií podle ingrediencí a chutí: sladká/slaná...), ale příště už nechám zaúřadovat osud. Samozřejmě jsem jen zakřížkovala všechny ty, které bych už podle popisu nevzala do hubičky a odfajfkovala ty, které bych měla výrazněji raději než jiné :-)
  Jedna krabička stojí 3,99 liber, poštovné je zdarma (glossybox jen tak pro zajímavost by mě stál 10 liber plus poštovné 3,25...). Člověk si může zvolit i frekvenci posílání graze boxu, týden nebo 2 týdny, nebo si objednat jen nárazově. A kdykoliv si zrušit účet. Vzhledem k tomu kupónu, co jsem našla, budu mít i 5. krabičku zdarma, a vzhledem ke slevě na další box, když přivedu k tomuto svačinovému náboženství své kamarádky (bože, mají tak geniální marketingovou strategii, to by jim nejeden český obchodník mohl závidět!), budu až do svého odjezdu chroupat každý týden nějakou takovou lahodičku a zároveň můžu být ráda, že už mi tady moc času nezbývá, jinak by mě podojili jako dojnou krávu.
   Kdepak šmínky! Jídlo vládne (blogo) světu!
 Mno, ako podnikatelský záměr naprosto geniální, kdybyste se chtěli někdo inspirovat a přivést graze boxy i do ČR, jednoho zákazníka máte nabeton jistého :-)
A pokud se rádi mučíte pohledem na úžasné věci, které nemůžete mít, anebo pokud to tu čte naopak někdo z Británie, poslouží vám tato stránka.

  Spolu s balíčkem jsme se vrátili zpět do domu i my a tímto dnešní výlet končí.

Vlastně ještě malý bonus...když už byla řeč o dobrém jídle, nebudu lakomá a podělím se ještě o jeden odkaz. Na krátké video recepty pro děti (=čili jednoduché a  dobré...nebo alespoň zajímavé). Tady je cpou jako reklamu před každou epizodu Peppa Pig, kterou ta malá bestie sleduje ...na střídačku s Barbie in dream house. Je to hlavně pro ty, co obdivují takové strašně sladké a kýčovitě barevné hlouposti k jídlu.Ten odkaz je tady. (Doufám, že poběží i na území ČR).  Jen technická poznámka: icing sugar je normální moučkový cukr...to akorát oni si tady myslí, že je dobrý pouze a jenom na vyrábění nechutně sladké polevy na cupcakes a spol.
U nás je teď nejvíc oblíbený tento recept, ona by se na něj dívala pořád...no, lepší než ta Barbie :-)) Zatím jsem ho ještě péct nemusela. Ale obávám se, že ten den příjde...

To u mě teď boduje seriál Chůva k pohledání :-D. Ještě že má 6 sérií...takhle to tu až do mého odjezdu snad nějak  přežiju (a raději ať už mi nikdo z tohoto domu nedává žádné loučící dary...dnes jsem například obdržela při umývání záchodu nejspíš nevhodný dárek - parfém JOOP! (smradu jak z Cařihradu) a tvrdila, že je úplně nový a nikdy ho nepoužila...dělá si ze mně dobrý den? Chybí skoro čtvrtina a nemá originální vršek :-D Akorát jsem neměla koule na to jí to odmítnout, achjo). 

Pro dnešek hotovo :-)