4.1.0.

Zdravíčko,

16.9. 2014 (uááá, teprve!) :
právě jsem u večeře parádně vyšokovala Snobáky, když jsem jim dokázala, že moje slovní zásoba obsahuje víc slov, než jen : "Umyla sis ruce?", "co si dáš k snídaní?", "dělej nebo příjdem pozdě do školy" :-D a do neobvyklého ticha u stolu jsem pronesla dotaz: "Co si myslíte o skotském referendu?" (bude ve čtvrtek, jsem na to fakt zvědavá! Teď se o tom mluví v TV a píše v novinách minimálně tolik, jako když se vloni narodil princ George :) No, na to, že jsem u večeře ještě nikdy sama nepromluvila (jako jo, když se mě zeptali, jaký jsem měla den, tak jsem cosi zakvákala, i organizační záležitosti spolu probíráme...ale od jisté doby se držím ze všech sil přísloví: ....mlčeti zlato!!! Ne, vážně, i hučet do zdi by v této famíliji mělo větši smysl než mluvit s těmi omezenci...a to zdaleka není jediné moudro, na které jsem stihla za posledních pár dnů dojít :-) ), tak dobrý zápich, ne? Ti byli tak šokovaní, že normálně museli přemýšlet nad odpovědí (což teda šokovalo zase mě). Ale prý se podle nich nerozdělí.
Taky doufám, nenechám si přece kvůli Skotům podhodnotit svůj výdělek! (libra by určitě oslabila).
17.9. 2014  
Twl, tak jsem se zas neco dozvěděla od malé: "Matylda (kámoška) mi řikala, že jeji táta může klidně zabit človeka, zkopat ho a zmltit až do smrti a já jsem jř rekla, že ji nevěřim, a ona mi žekla, ze jestli jí nevěřim, tak její táta zabije mou au-pair, abych ji věřila". LOL! Proč ne, viď?  :-D :-D (ona to oznámila Snobce slovy: "Mami, musím ti něco říct. Nebude to o škole, ale o Martině. (Říkala to přesně tak, jako když na mě žaluje, takže jsem našpicovala uši a čekala, co příjde :-) A očekávala, že bude mluvit o tom, jak jsem ji nedonesla po škole sladkosti, jak mi včera PORUČILA - já jí na to řekla, že to se musí zeptat máti, že já ji sladkosti dávat nesmím, ale ona si to vyložila tak, že ANO! - protože samozřejmě není zvyklá na žádný odpor a všichni VŽDYCKY skáčou, jak ona píská, takže mi dnes udělala uraženou scénu, jak jsem si jako mohla dovolit jí nedonést támtu nějakou čokoládu!!! A začala brečet. !!! Být její matka, tak se zabiju za to, že jsem porodila takového zmetka, bože!
Možná to vypadá, že jsem zbytečně nesnášenlivá a netolerantní a krutá s takovýmto postojem, ale včera jsem si sepsala konkrétně, co mi na téhle malé __________ (doplňte si, co uznáte za vhodné, už mi došly nápady) vadí nejvíc a čím mě vytáčí nejvíc:
1) Mohla bych na prstech jedné ruky spočítat, kolíkrát mi tady řekla DĚKUJI a PROSÍM!!!
2) Ráno mi ještě ani jednou neodpověděla na "dobré ráno"
3) Nikdy nic nedotáhne do konce, je roztěkaná a nesoustředěná
4) Nikdy neudělá nic, co se jí dělat nechce, ani když jí to Snobka přikáže, vždycky to zahraje do autu
5) Nemá žádný "společenský cit", cit pro situaci - skáče lidem do řeči, neumí se přizpůsobit.
6) Nesnese nebýt středem pozoronosti
7) Když jí dojdou argumenty, začne brečet
8) Když se objeví nějaká -jakákoliv překážka k dosažení jejího cíle, začne brečet
9) Když odmítnu skákat, jak ona píská, začne brečet
10) Nic nedělá pořádně, neuklízí po sobě
11) Všechno překrucuje, LŽE, vymýšlí si, neúměrně přehání
12) Ráno vždycky dojdem pozdě do školy, protože ignoruje moje "tak už pojď, nebo příjdem pozdě" a jezdí na své koloběžce co nejpomaleji a vymýšlí krávoviny.
13) Jí asi 5 věcí, nic nového neochutná, protože to ještě nikdy přece neochutnala, ale je si naprosto jistá, že je to hnusné
14) Nechává se krmit, jinak to nesní. Beztak ale nikdy nic nedojí
15) Má úplně idotské rodiče, kterým tohle všechno VŮBEC nevadí

Bože!! Co dodat, no? Vlastně vůbec nechápu, jak to, že jsem to vydržela tak dlouho, než jsem úplně vyhořela. Jo, to jsem se tak jednou probudila (myslím, že to bylo to ráno, kdy mi Snobka povýšeně řekla, ať nepobízím její dceru k jídlu, protože nechce, aby ze mě to ubohé dítě mělo strach!!! a večer po té, co se mě povýšeně u večeře zeptala, co si myslím o její dcerunce, protože hledá novou au-pair po mně a už má desítky zájemkyň - chudinky, kdyby věděly, do čeho lezou! A ty se jí ptají, jaká je její dcera, tak to chce slyšet ode mě. A já se jí na to zeptala, jestli mám být upřímná nebo zdvořilá :o)
No, beztak jsem jí nic ze seznamu výše neřekla, škoda!!! To jsem celá já, kráva! Hádkama s blbama a blbkama se vyhýbám, proto s ní mluvím tak málo, žejo! Takže ji radši nechávám si myslet, že ta blbá z nás dvou jsem já, když tak málo mluvím :-)) JO, kdyby jen věděla, kolik toho o ní už bylo napsáno na jednom východoevropském blogu, že? :-))) ), takže jsem se teda prostě probudila a bylo mi jasné, že takhle to dál nejde a že to musím urchleně začít řešit, dokud si to ještě uvědomuju. Koneckonců, tiky, žaludeční křeče po každém jídle a problémy se spaním se mi to snažily naznačit už delší dobu. Když se k tomu přidala neodolatelná chuť dát té krávě konečně přes rypák, zapálit ten jejich snobský barák a utéct, byl návrat k antidepresivům jasná volba. Aspoň ušetřím za cidery.
Mimochodem konečně jsem se odhodlala ukázat Snobce své fotky z Finska, chtěla jsem jí vyšokovat sedmi dětma, -21 na teploměru, zatápěním v peci, prací na poli, polární nocí, životem na samotě v lese...jediná věc, která jí na tom opravdu šokovala, bylo to, když se zeptala, co tam dělali večer na takové samotě, jestli se taky koukali na TV jak oni tady. A já jí s pobaveně odpověděla, že doma žádnou TV neměli :-D Tahle rodina asi fakt bude nějaká rafinovaná pomsta za to, jak jsem se o té finské nehezky vyjadřovala :-P Zároveň je to ale nástroj, jak právě tu první, finskou, pochopit o něco víc, a svým způsobem jí odpustit. Takže vlastně žádnou lepší rodinu jsem takhle na závěr nemohla dostat. >:-)

Mír s vámi!

Až tě chytím, tak tě sním!