Anglie 23)

Potřebovala jsem pauzu, ale to bylo po minulém článku evidentní, že? :-D A taky jsem čekala konečně na něco POZITIVNÍHO, protože mi přišlo dost trapné dávat na odiv své loserovství. Jenže ono jaksi pořád nic nepřicházelo. A pak jsem pochopila, že tento rok asi prostě nebude MÝM rokem a že cokoliv dobrého budu muset hledat letos ještě větší lupou než kdykoliv předtím. No co už (Nejde se prostě jen vykoupat v nějakém anti-smolařském roztoku??). Třeba to má všechno svůj důvod...a možná ho už tuším ;-) ale nebudu ještě prozrazovat...radši!

Děkuji všem za milé podporyplné komentáře! 

Co je tady nového? Hned 5. ledna zmizela z domu i okolí vánoční výzdoba, což byl docela šok a dům vypadal doslova jakoby jím prošli zloději :-)) Ten nejkýčovitější barák o pár článku zpět se vzpouzel o něco déle...výzdoba zmizela až asi 8. zato však na trávníku před domem hned vzápěti přistály velikonoční vajíčka!! Nebo možná barevné dinosauří vejce...nepřekvapí mě nic. V obchodech už jsou taky velikonoce mimochodem. A teprve tento týden se dostavil i Valentýn. Mají to tady trošku...popletené, ehm, řekla bych.

Šíleně se oteplilo. Ten první týden v lednu tedy. A v domě se hned objevily mouchy. Jedna na záchodě a druhá u mě v pokoji...což se mě teda trošku dotklo, abych pravdu řekla. A nešlo se ji zbavit, když sem ji konečně vyhnala, hned se při dalším otevření dveří vrátila...tak jsem jí dala jméno Adéla :-) (když někoho pojmenujete, je mnohem težší se na něj zlobit, logicky!) Tak jako tak příroda si svou chybu uvědomila a Adélu jsem o pár dnů stejně objevila na okně bez známek života. Ta záchodová nevím jak dopadla, ale ted si vzpomínám, že jsem tam tou dobou objevila jednoho hnusného pavouka. Tak možná to nějak souvisí (buď došlo k přeměně mouchy na pavouka, nebo pavouk sežral mouchu - a já ho pak spláchla do záchodu, ehm). 

Děcka jsou hrozná. Čím jsem větší flegmouš, tím víc ony zlobí. A já už ani nedostávám chuť jim něco hrozného udělat, dokonce už si to ani nepotřebuji představovat. Nač plýtvat sílu. Například včera: strašný den. Malá se rozhodla neodejít ze školky. Takže nejdřív bylo několikaminutové nahánění po místnosti, abych jí oblékla bundu. Ostatní učitelky a matky po nás koukaly...a já na ní ani nemohla nic zařvat, protože jsem se hrozně bála, že to řeknu špatně a ztrapním se ještě víc :-D (tragéd, já vím), pak si slečna lehla na podlahu a rozhodla se, že tam zůstane ležet. To už byla školka úplně prázdná a i učitelky už si braly bundy a zhasínaly světla....nedokážu se rozhodnout, jestli jejich pohledy vyjadřovaly víc soucit nebo pohrdání. 

Mimochodem my teď máme samolepkový systém: na arch se čtverečkama si ona může nalepit vybranou samolepku, když ráno sní ovesnou kaši (ona ji totiž už několik dnů nesnědla) a pak když nedělá po cestě ze školky bordel (což dělá skoro každý den). Myslela jsem si, kdovíjak bezva nápad to byl (vymyslela to ta máma, mimochodem)...mno, začali jsme s tím minulé úterý...od té doby získala 5 samolepek!!! (mohla jich mít už 18, kdyby každý den proměnila své šance). 

Přísahám, že tento rok už s tím au-pairováním seknu!!! Nadobro. A pokud ještě někdy pracovně něco s dětma, tak jedině s větším nebo menším postižením, to je ve srovnání s TÍMHLE taková pohoda. Ano, zavřu se někam do ústavu, to pro mě jakožto speciálního pedagoga bude nepopsatelný boží klid, už aby to bylo.

A ještě jedna maličkost k postěžování. Dovezla jsem této rodině jako vánoční dárek bílé a červené víno od "nás". Já jakožto děvče od Mikulova jsem dosud žila v představě, že víno z Moravy je NĚCO (jako něco, co reprezentuje ČR ve světě...prostě Smetana, Dvořák, Čapek, Škoda auto, obuv Baťa, moravské víno, knedlo-zelo-vepřo  :-D) Tady ta rodina...je rodina násosková... skoro každý den padne tak jedna láhev vína, prostě, tak jsem jim chtěla udělat radost prostě. Dodnes tam obě ty flašky stojí netknuté. Když už to vypadalo, že se snad schyluje k jejich brzskému vypití (na lince už žádná jiná láhev nebyla), tak přišla máti z práce a donesla nákup - argentinské a australské víno. Takže zase nic. Já mám opravdu velkou chuť jim zítra oznámit, že to víno od nás fakt není otrávené. Jsem raněná na citech. Nejdřív mi Anglie surově sebrala iluzi Smetana a Dvořák (když jsem jejich jména neobjevila v knížce o největších a nejvýznamnějších hudebních skladatelých - hlavně ovšem, že tam dali nějakého Japonce, o kterém jsem zase nikdy neslyšela já) a teď i víno :-( Dívají se na něj patrně jakobychom se my doma koukali na nějaké víno z Ukrajiny nebo Kyrgystánu. Stokrát si můžu říkat, že je to jejich mínus, že přicházejí o mnohé, ale stejně mě to mrzí. Šmejdi. 

Příště třeba už něco veselejšího. Snad.