Anglie 22)

Kufr sbalený, dárky koupené, konto na nule...aneb váánoce, vááánoce přicháázejíí. Ve čtvrtek ráno pro mě přijede taxi (které mi snad host rodina zaplatí, slíbili to, jináč budu muset pěšky, mno :-)) ) a pak po DVOU LETECH (viz loňské Finsko) konečně zas české vánoce. Jo, člověk se mnohem víc těší, když to není každý rok to samé :-)

V sobotu jsem měla pátek 13., evidentně. Vydala jsem se do Londýna. Poprvé jsem odsud jela vlakem. Netušila jsem ještě, kde je vlakové nádraží, teda tušila, ale nevěděla přesně. No a jistě..vlak mi ráno ujel a jak jinak než PŘÍMO PŘED nosem. Běžela jsem jako blázen a jakmile se moje noha dotkla nástupiště, vlak se dal do pohybu... Tak jsem mu zamávala a šla do města na kafe. A za hodinu jsem svůj pokus tentokrát úspěšně, zopakovala. V plánu jsem měla 3 věci (kromě nákupů, které se nakonec stejně neuskutečnily s výjimkou jedné drobnosti...nechápu, kdo vymyslel tu pomluvu, že v Londýně se senzačně nakupuje!!! Když nevíte PŘESNĚ, kde se nachází obchod, který PŘESNĚ zrovna potřebujete, tak si můžete trhnout nohou. V centru Londýna je velký kulový. Samé banky, kanceláře a kavárny. A památky. A miliony lidí, jinak nic, čestně. A do obchodních center na perifériích přece nebudu jezdit do Londýna, ty jsou v každém větším městě, joo, možná ještě tak Oxford street, ale ta to nezachrání. 

No, prostě měla jsem v plánu toto:

1.) vánoční strom na Trafalgar sq. (myslela jsem, že to bude trochu anglický vánoční Staromák, prostě hlavní vánoční strom Anglie :-)) )

2.) vánoční trhy na břehu Temže

3.) Winter wonderland, což je spojení vánočních trhů a takové nějaké anglické vánoční Matějské v Hyde parku

Výsledek:

Strom na Trafalgaru byl děsnej. KAŽDÉ obchodní centrum má mnohem hezčí, větší a pompéznější stromeček. To i modrá kýčovitá socha kohouta tamtéž byla působivější. Jediné, co tam stálo za to byl chlápek v převleku Mistra Yodiho z hvězdných válek, ten byl fakt dobrej, a to mě jinak SW moc neberou.

Trhy na břehu Temže- malé, nezajímavé, nechutně moc lidí.

A konečně se dostávám k třešničce na závěr: Winter wonderland, kam jsem se těšila nejvíc. Už v metru hlásili každou chvíli, že kdo tam plánuje jít, at radši, prosím, vystoupí o zastávku vedle, protože ta hlavní a nejbližší je úplně ucpaná, přetížená, zkolabovaná. Mělo mě to dostatečně varovat...ona už i ta zastávka před byla taková...předimenzovaná :-) Děsivé fronty na eskalátory...čekala jsem asi 10 minut, než jsem se z té zastávky dostala na povrch zemský. Ono taky žádný div, když je na eskalátorech všude cedulka: držte se vpravo a všichni se jako idioti téhle zásady drží...takže jsem šokovaně z té x-metrové fronty pozorovala, jak se před schodama kupí stovky lidí, ale eskalátory jezdí zaplněné jen zpoloviny, protože ti idioti opravdu jezdí jen vpravo!!!! Bože!!!! Pokoušely se o mě mdloby asi stejné jako když jsem v přecpané MHD v ČB byla naprosto nepohyblivě namačknutá na dveře a přitom kousek ode mě bylo volné místo k sezení a nikdo si na to místo nesedl!!!!  Lidská demence je nekonečnááááá. Ale nečekala jsem, že i tady. Nečekala jsem plno jiných věcí. Nečekala jsem třeba ani to, že i v Anglii jsou kreténi. Ale tento zážitek v metru mě přesvědčil o opaku. 

(Video bohužel nejde zatím nahrát, snad brzo...v kostce šlo o "chuligány" v metru opilé a vypatlané, s nulovým zájmem o to, co si o nich okolí pomyslí, škoda, že jsem nestlihla nahrát i to, jak společně skřehotali na celý vagon nějakou písničku. Myslela jsem, že to se může stát jen u nás, když prohraje Slávie nebo tak nějak...ale ne, no .-) ) 

Jo a ten wonderland? Tam jsem se ani nedostala....ve frontě, kterou muselo organizovat několik policistů a ve které jsem stála na jednom místě zcela bez hnutí asi 10 minut, mě přešla chuť. Brrr. 

Místo toho jsem konečně jukla na Downing street. Teda na zamřížovaný vchod do ulice :-( Netušila jsem, že Premiér už nechce, aby mu lidi očumovali barák (já myselela, že je normálně přístupný až k chodníku nebo tak, no :-) Prostě, že uvidím toto: 

http://imagene.youropi.com/

A místo toho to bylo takhle:

Ale viděla jsem i pár úžasných věcí:

 

Takže vánoční Londýn ale sečteno a podtrženo nic moc. Doufám, že Silvestr bude lepší :-) Ještě že to večer zachránil Bruce Willis ve Smrtonosné pasti (můj nejoblíbenjší vánoční film :-D ), který tu na jednom kanále běžel. A na nákupy jsem pak vyrazila do malého městečka poblíž nás, kde jsem konečně všechno nakoupila. Teda...už podruhé jsem byla zraněna na svých plánovacích citech, a to, když jsem v neděli ráno přišla do kuchyně a tam jen tak ležel fondue set, který jsem jim plánovala koupit náhradou za ten neštastný foto rám. Takže jsem tak chodila po obchodech a až úplně před odjezdem autobusu jsem neplánovaně vešla do knihkupectví, kde mě praštila do očí knížka kreslených vtipů o hvězdných válkách (pan otec i syn to hrozně žerou!!), ty vtipy mi příjdou strašně trapný, ale tak to by mohlo být dobré znamení (anglický humor, že!). Takže ještě něco koupit host matince a hotovo. Rozhodla jsem se ovšem, že jim dárky dám až se vrátím. Páč Santa chodí až 25. a ne předtím..

(btw, hrozně by mě zajímalo, jestli děcka ještě fakt věří na Santu....zvlášt když vidí skoro každý den u nás pošťáka s krabicema z amazon.com :-) ) Ale nejsem taková svině, abych se jich na to ptala :-D :-D A jak jsem šla s nákupem (dvě tašky v rukou a batohem na zádech) od zastávky domů (40minut chůze) začalo hnusně pršet. A přestože jsem měla deštník, tak jsem doma musela vylévat vodu nejen z batohu!!!!!!! Uáááá. Nenávidím toho čúráka, co vymyslel v Anglii počasí!!!!! Všechno bylo rozmočené (všechny papírové obaly), mobil i foták měly sprchový den, můj pas (který nosím vždy u sebe) se suší u topení ještě ted!!!!! No, na mrtvici.

Ale dnes jsem se přecejen trochu vánočně rozdala a upekla jim jedno cukroví...oni včera dělali perníčky. Já dnes upekla ořechové dortíčky. Jo, mají být kulaté, ale vykrajovátka čtverečků byly mnohem levnější (a já poslední prachy dala za ořechy a čokoládu, abych jim to cukroví mohla upéct :-)) Ale povedly se nepopsatelně!! OO, jsem tak šikovná...rodinka byla v sedmém nebi. A hrozně překvapená, protože kdybyste viděli ty místní tradiční vánoční přeslazené a kýčovitě barevné sušenky a muffiny, blééé. Takže jsem pokládala vyloženě za svou povinnost dopřát jim taky něco poctivě udělaného - ne z polotovaru, s čerstvým krémem!!! To asi taky viděli poprvé v životě :-))) Obal od pudinku jsem jim radši ani neukazovala, aby jim nevypadly bulvy (tady se samozřejmě nesežene...leda v polských obchodech...já si ho dovezla schválně ještě z ČR).

A protože dnes jsem toho napsala už mooc, příhodu o tom, co mi provedl včera hajzlík malej (a pak si to večer žehlil "vánočním přáním" na papíru z notesu, že jsem ta nejlepší dětská pečovatelka na světě :-)) ) si nechám do budoucna :-)