Anglie 7)

No, prosím vás, nevyhnutelné se stalo skutečností :-D Starší malej má vši :-D Osvětové články se sice snaží přesvědčovat, že chytnutí vší nemá s úrovní hygieny moc společného, ale já vím své...V jeho třídě je nikdo nemá, objevili jsme je navíc o školních prázdninách (týden!! To bylo peklo!), s nikým jiným se nestýkal (malej je naštěstí nemá). Jenom jaksi je tu taková tradice umývat děti jen jednou týdně. No, tak teď to mají. Poprvé jsem viděla živou veš na vlastní oči, ty vado!  :-D Takže se vypralo všechno povlečení a plyšáci, co měl v posteli, koupil se hřeben všiváček a nějaký sprej. A tím to haslo. Ještě včera jsem viděla mámu, že mu ty vši vyčesává (a hlásila, že má za ušima ještě plno hnid), ale dnes už na to asi prdí a vsdím se, že zítra už bude ticho po pěšině....

Mno, s tou hygienou to není až tak něco zvláštního tady, už jsem slyšela stejné nebo ještě horší informace od jiných zdejších au-pairek, takže klasika. Pátrat nad důvody je si ztráta času. Nejdřív jsem si naivně myslela, že jsou třeba tak hrozně eko, že nechtějí plýtvat pitnou vodou...ale počítač, který NIKDY nevypínají a televize, která jede skoro celý den, mě rychle přesvědčily o opaku :-D

Je fakt, že občas se poštěstí a starší má kontakt s vodou častěji -ve škole mají plavání...ve venkovním bazénu, který má asi tak 19°C ! A léto začalo mimochodem až tak tenhle týden. Matka říkala, že je to způsob, jak se oni (škola) zbavují dětí - páč čím víc nemocných, tím míň ve škole, žejo :-D

  Aby bylo skóre vyrovnané, teď si něco povíme o malém. Aktualita je, že ukradl ve školce autíčko :-D Ráno ho vedl do školky taťka, takže jsem nevěděla, jestli si něcoé přinesl s sebou nebo ne. Oni tam všechny věci přinesené z domova odkládají do "krabice s pokladem". (Dotyčný tam vždy odevzdává svou nechutnou háčkovanou deku...kterou pořád žužlá, muchlá se s ní, šlape po ní, válé po zemi apod...). No a když jsem s ním odcházela, tak prý, že chce autíčko! Jako ano, tato informace by mohla znamenat sto různých věcí, ale já jsem to v té chvíli dešifrovala jako: donesl jsem si do školky autíčko a teď je v krabici a já ho chci zpátky. Se vzrůstajícím křikem se mi moje myšlenka potvrzovala, takže jsem se vydala zpátky do školky a omluvila se, že malej zapomněl v krabici autíčko...Učitelka vytáhla dvě,z nichž jsem ani jedno u nás v životě neviděla, ovšem malej po jednom (samozřejmě) hned chňapl. A jseš si jistý, že je tvoje? zeptala jsem se ho. Samozřejmě, že byl. Doma na otce: je to jeho autíčko?  Samozřejmě, že ne!!! Hajzlík, no. Bohužel se to stalo ve středu a on chodí do školky jen úterý, středa. Navíc týden na to byly prázdniny. Mno, snad okradené dítě moc nebrečelo...

Ten týden školních prádznin byl strašnej! Fakt nevím, co budu dělat v létě, to si asi hodím mašli...ale je fakt, že celý týden bylo HNUSNÝ počasí, takže jsme nemohli chodit ven.  Mlátili sebe, mlátili mě, mlátili do nábytku...V jednom zlomovém momentu jsem je prostě vyhodila ven a že jdeme na procházku (i když bylo po dešti, všude bláto, hnusně...). No, nepomohla jsem si. Radši bych si naliskala...ale zas, kdo ví, co by se za tu dobu odehrálo doma. Donesli jsem domů kila bláta, nemluvě o tom, že malej vztekloun trval na vytáhnutí kola, na kterém stejně nešlapal, protože je LÍNEJ, takže jsem ho musela celou cestu tlačit...ke konci jsem strkala jen kolo, protože velkej na kolo naházel další bláto a malej odmítl na špinavém kole sedět. Zvlášť když jsem musela v jednu chvíli tlačit vřískající kolo s děckem do kopce po rozblácené mazlavé cestě, druhý na mě cosi zlostně křičel a moje boty ADIDAS, dosud tak sněhově bílé, nabíraly každou vteřinou víc a víc hnědého bláta, to jsem jako fakt neměla daleko k zlostnému breku. To kolo už pak ani nešlo pořádně tlačit, protože kola byla naprosto obalená blátem, takže už se ani netočila, spíš se jen tak klouzala :-)) Mno, kapku jsem si spravila chuť, když jsem si doma svoje ubohé botičky osprchovala v té krásné vaně v koupelně :-) 

Jeden den však týdenní galeje narušil...byly to moje narozeniny...které dopadly teda mnohem úžasněji, než jsem čekala, byla jsem úplně v šoku! :-) Na chování kluků se teda ten den nijak neprojevil, ale ráno, když jsem si v kuchyni chystala snídani, tak tam nakoukl otec a prý: mimochodem, veselé narozeniny. Jé, to bylo boží! Já si vůbec nebyla jistá, že si datum mých narozenin zapamatovali :-)) Když přišla z práce máma, tak vůbec nic, nic zvláštního nenesla (jako třeba dort :-)) od minulé au-pair jsem totiž věděla, že jí dort koupili), z okna jsem špehovala otce, který přijel z práce a taky žádnou krabici nenesl :) (jsem hrozná, já vím :-D), tak jsem si dělala své věci v pokoji a najednou přilítli kluci: máš dole dort, pojď. Tak jsem teda šla. A oni se mnou opravdu oslavili narozeniny úplně stejně jako s tím starším, co měl nedávno 6. Zazpívali mi při příchodu do místnosti Happy Birthday, na krásném čokoládovém dortu hořely dvě svíčky, otec mě vyfotil, když jsem je foukala (kruci, já si přitom nic nepřála!! Jsem to nestihla prostě, jak jsem byla překvapená...). Dostala jsem přání a dvd s anglickým filmem a o pár dnů ještě dorazil poštou další objednaný dárek...a to autobiografie Agathy Christie a jedna z jejich detektivek, wow wow wow. Na klávesnici nemám ani dost znaků, abych se plně vyjádřila! Prostě WOW!  A pak nám starší "zazpíval" a mladší "zatančil". Ó, jak rozkošné :-D

O dost méně rozkošné bylo, když mi druhý den řekl s nadšením starší, že jsem jako královna dne...o.k., tak chce být milý, říkala jsem si, to je od něj hezké. Jenže! Pak to pokračovalo slovy: A já jsem tvůj otrok, a budu dělat, co budeš chtít, můžu tě namasírovat?  !! No, ty vole. Samozřejmě, že se mi hned sápal po zadku a prsou...! Snažila jsem se mu vysvětlit, že to není vhodné ---nevěděl, co to znamená!! Ehm, dobře, asi toto téma ještě doma neprobírali. No, phew, to bylo! 

Je dost pozdě, tak to zkrátím a zbytek dopíšu příště (hlavně tu slíbenou nejlepší cestu) : Tento týden už se zase chová starší jako magor - což mu říká i máti. On se tomu hrozně směje...včera se pak zeptal, co to znamená :-D. A taťka říkal, že když se bude chovat zle, že nepojedeme do Legolandu.. No, výborně. Už od dubna o tom Legolandu mluví, jenže pak prodali auta a čekalo se, až se koupí větší. V pondělí ta slavná chvíle konečně nastala, takže už snad konečně začnu s nimi jezdit na výlety (kéž by!). No a když konečně auto je, tak se Legoaland zakáže, protože starší se chová jako dement...proč mám za to sakra trpět já? :- D 

Mno, uvidíme...Ale co, důležitější je přece správná výchova, žejo! :-)