Čechystán 6.0.

.....jo, dneska by to možná šlo. Vrátit se z blogových prázdnin a přestat se tvářit, že nejsem.
Ano, stále ještě se v tom všem plácám jak kapr v bahně, ale už se neodrážím tak vysoko, abych nepadala z takové výšky 8-) Mírné poskoky stačí.
Po mírně úsměvné korespondenci takovýchto znění:

"Vážená paní, vážený pane,
mám zájem o nabízenou brigádu vybalování zboží, s podobnou činností již mám zkušenosti a i přes vyšší vzdělání, než které je na pozici potřeba, budu velice ráda, když mi dáte šanci a přijmete mě. Děkuji za přečtení a přeji hezký den. S pozdravem..."


"Vážená paní,

chtěli bychom Vám poděkovat za Váš zájem pracovat pro naši společnost.

Po důkladném posouzení došlých žádostí bychom Vás chtěli informovat, že s
ohledem na požadavky na obsazovanou pozici byli do dalšího kola výběrového
řízení přizváni jiní uchazeči. Naše rozhodnutí vyplývá pouze ze
skutečnosti, že tito uchazeči lépe odpovídali stanoveným kritériím.

Děkujeme za Vaši důvěru a přejeme Vám hodně štěstí v pracovním i osobním
životě.

S přátelským pozdravem..."


....se nicméně nebesa ustrnula a v personální agentuře se zas probudili k životu a začali mi posílat nabídky ke spolupráci. Takže můžu své portfólio dovedností obohatit o finální úklid nové prodejny KIK těsně před otevřením (poprvé v životě jsem umývala výlohy, joooo! :-D ).. Mimochodem brigáda začínala v 8 ráno, tak jsem ani nestihla celou snídani (abych tam náhodou nepřišla pozdě) a ono bylo 8:05 a nikde nikdo, všude zhasnuto...pak 8:20...pak 8:40...
pak

...a v 9 hodin konečně přišli! A prý se na tom včera s ostatníma brigádníkama tak domluvili, takže to všichni věděli...paráda! Aspoň, že šéfová byla takový formát, že mi i přes nechápavé "No a?", když jsem jí řekla, že jsem byla nahlášená na 8. ráno! , napsala do výkazu pracovní dobu skutečně od 8, uf.






O pár dnů později mě čekala další pracovní premiéra. A to rozdávání létáků. Peklo, ale sezení doma na zadku za mě nájem nezaplatí a hlad nezažene. A navíc byl k letáku i sáček bonbonů (moc dobrých) a pro pár šťastných dětí byl i nafukovací balonek (kdo se měl v tom hrozném fičáku promenádovat venku pořád s trsem balonků na špejlích, žejo?!), takže to šlo docela dobře. A jako bonus: nikdo mě za celou dlouhou šichtu neposlal do řitě. Takový kladný výsledek jsem popravdě ani nečekala :) A mocně jsem se vždycky pobavila nad okatou ignorací některých, kteří se snažili tvářit se, že mě vůbec nevidí a že jsou v bublině, ale prostě si nemohli odpustit alespoň jeden pohrdlivý povýšený škleb :-D
No, myslím, že je to docela fajn důvod k zamyšlení pro příště, jestli je opravdu takový velký a zásadní nepřekonatelný problém si ten jeden blbý letáček vzít...ani nevíte, jakou radost mi každý předaný leták udělal....v té kose, vichru a dešti pochodovat 8,5 hodin po městě...naštěstí teda, když začala ta největší psota, tak jsme si mohli zalézt dovnitř, do obchodního centra (kde nás ale pro změnu prudil majitel jednoho obchodu, že prý mu nesmíme stát před JEHO výlohou...).
Největší sousto ovšem je pracovní zkušenost č. 3. Seznamte se s novou pokladní v Baumaxu, tramtadadá :-) A to teda bude kvalitní mazec, to vám řeknu. Jsem zvědavá, jestli tam víc vydělám, než prodělám. Ne, že by to bylo tak složitý, ale stačí, aby se naskládalo za sebou hodně velkých nákupů, do toho ten má slevovou poukázku, támta kupón z letáku, pak nějaká refundace z reklamace, kontrolovat, jestli se slevněné zboží načítá správně, jestli si do těch květináčů neschovali lidi na černo nějaké malé zboží....a už z toho pěkně drnčí blatník. No, jsem  na to zvědavá.
Naštěstí alespoň na druhé frontě to vypadá na mír...u mých klientů s poruchama autistického spektra. Tam jsou alespoň vidět nějaké znatelné posuny k lepšímu a já se mohu bez ostychu dmout pýchou, že už se mnou klient X dokáže bez problémů přestupovat na trolejbus a že už semtam dokonce sám od sebe pozdraví. U klienta Y si posuny tvořím uměle...aneb když to nejde na jeho straně, změním pohled na své straně., žejo. Takže už to beru tak, že asistence jsou přínosem hlavně pro mě...já si tam MŮŽU pár hodin zahrát s báječnýma hračkama a vyblbnout se. To, jestli se ke mně náhodou přidá i klient a dostanu z něj nějakou reakci a dokonce i nějakou spolupráci, už je jen příjemný bonus navíc. :)
   A abych se taky nějako potěšila, změnila jsem "fizúru", jak vidno z fotky výše. Oficiálně se to jmenuje asymetrické mikádo, neoficiálně "máš to nějaký křivý".
A taky jsem se vrhla do mého dlouhodobého kuchařského "snu". Protože nemít v 26 letech upečený ještě ani jeden medovník, to je prostě hanba :)) A tak jsem se do toho vrhla, statečně se stala obětí medovníkového prokletí (alias první zkušenost s medovníkem musí prostě být katastrofální)

...což jinak snad ani nazvat nelze. To není meteorit, ani odloupnutý kus
 měsíčního povrchu, to je jen 1. plát

A neuvěřitelně ho vyšperkovala do této podoby!

A to je pro teď zase vše, přátelé. Nepochybuji, že se blýská na lepší časy, jen nevím, kdy začnou. Zcela vážně zas začínám koketovat s myšlenkou nějakého příjmu v librových bankovkách, jak jinak než coby  au-pair (:-D), otrnulo mi nějak rychle, koukám. Nějak mi ten au-pairský stres chybí...a zároveň se mi už jen z té představy chce zvracet..tak si to v sobě nějak vyřeším..a zařídím se podle toho.

Maucta!