4.0.3.

Pojďme se zasmát! Protože na věci smutné a zoufalé mám tady Bachovy kapky (kde jinde je vyzkoušet než v zemi jejich původu, žejo!) a ne blog. I když něco mi říká, že i na odhalování temných koutů mé duše někdy dojde, protože se v tom ztrácím čím dál víc. A občas je to pro mě tak neuvěřitelný, že bych si radši přála být zpátky u sedmera krkavců (teda dětí) ve Finsku...a to je co říct!!!! Asi si aspoň zkusím říct o vyšší plat (rozuměj aspoň tolik, co v předchozích rodinách), když už to jsou takoví omezení snobi. Nebo přinejmenším třeba přestanu být na sebe (i okolí) tak přísná (poctivá).

Ale teď už jen humor. Konečně jsem měla příležitost ukázat svůj kuchařský multitalent. Snobka odjela na týden na dovolenou s dcerou (starší, právě ukončila střední školu - mimochodem na výsledky O-level testů budou čekat až do srpna, kdy jim je pošlou poštou! Jéj, to je jak v Harry Potterovi, jak jim posílali výsledky NKÚ taky poštou a taky v srpnu, že? Tak asi souvislost :-))) do Maroka (prý za odměnu, myslím, že to byl hlavně dárek pro tu Matici samotnou, rozplývala se týden před odjezdem a předpokládám, že to bude trvat celý tento měsíc), takže byl týden nebeského klidu a hlavně MÉHO VYŘENÍ, žádný polotovary - nákypy z mrazáku, bramborová kaše z kyblíků, vařené brambory z plechovky (!), obednané pizzy apod. Když se mě jednou ptali u večeře, co teda vlastně v Česku papáme, a já jim začala povídat o poctivém vaření, o omáčkách, o polívkách, knedlících...tak Snobec zareagoval slovy: "staromódní" a když uviděl můj vraždící pohled, zarazil se a říká: " eee...chtěl jsem říct tradiční"  :-)  Když Snobka (nebo radši říkat Semetrika? No, je obojím) dělala detailní plán na týden její katastrofální nepřítomnosti :-), hned jsem skočila po příležitosti a oznámila jsem jí i jejímu manželovi (který blábolil něco o eating out), že vařím JÁ. 

A hned při první příležitosti jsem se teda předvedla :-/ :-D
Porcovala jsem na beton zmrzlé prsní řízky (co já za to můžu, že jsem z balení se 4 kusama potřebovala jen 2 kusy a dostala jsem zákaz je dávat zpět do mrazáku po rozmrazení?), alespoň jsem si teda vzala ten nejmenší nůž ze sady, kdyby se náhodou zlomil....a on se fakt zlomil (nečekaně!! ;-) ) a tak jsem šupajdila do obchodu koupit nový (o mé poctivosti bych mohla napsat taky knihu, přidám si ji na čekací listinu :-)), chtěla jsem vzít ten zlomený s s sebou, abych koupila ten samý, ale zarazila jsem se, že v Británii je dost přísný zákon ohledně nošení nožů u sebe na veřejnosti....takže jsem to odpískala a spoléhala se jen na svou intuici (protože být v tom obchodě zatknuta policii a pak jim to vysvětlovat...néééé) a dopadla jsem tedy dost dobře..

 

A pak jsem už napjatě čekala na odhalení (protože ač zaslepený Snob, pozorovací talent jistě má a už několikrát mi to dokázal, takže bylo by naivní čekat, že si nevšimne zbrusu nového nože s nesmytým znakem apod.) 

Došlo k tomu o 3 dny později (co jsem to psala o pozorovacím talentu? :-D) a já naštěstí byla u toho a takovou bžundu, řeknu vám, jsem tady ještě neměla. Seděla jsem v kuchyni otočená přesně k lince s nožema a malá Snobková mi dělala nějakou zrůdnost na hlavě ,,,když v tom vidím, jak ON bere TEN nůž a chce ho použít, najednou se zarazí, chvíli se na něj dívá (úplně jsem slyšela, jak mu to v hlavě šrotuje  :-D ) , tak jsem se rychle chytla za pusu, protože jsem byla zatraceně blízko výbuchu smíchu a já se nechtěla tak hloupě prozradit...radši jsem se na něj už ani nedívala, abych nemusela přistiženě uhýbat pohledem, že. 

Ani k žádné jiné konfrontaci (bohužel) nedošlo, on ten nůž pečlivě umyl  a utřel do papírové útěrky (to dělá jistě schválně, byla to jedna z mála věcí, ke které jsem se tady vyjádřila, že ji  bytostně nesnáším...to zbytečné a neekologické plýtvání a uvažování...jasně, proč použít útěrku, kterých je plné šuple a za den vyhodí do špíny Snobka alespoň dvě nebo tři, když může použít papírovou útěrku a zabít kus stromu, že??? O.k., já ti zas na opltáku udělám zase jednou nějakou hezkou drzou narážku na tenhle bezmozkový nešetrný bezohledný snobský povalečský život...svou práci pro český greenpeace a chození do skautu - byl to turisťák, ale po tom jim může být prd...si stále nechávám jako "trumf" v rukávu, až se fakt naštvu a bude to ze mě lítat jako blesky za bouřky. ), zkrátka nic víc se neudálo, já jen byla rudá až za ušima a uvnitř byla úplně mrtvá smíchy (jo, těch 14 liber mi za to stálo...pravda, bylo to trochu drahé vstupné na takovou estrádu, ale pobavila jsem se jako už dlouho ne). Je to už pár dnů a dosud se nikdo na nic nezeptal. 

Jinak ale k mému vaření neměl žádné výhrady. Byla jsem teda zklamaná, že na něj neříká vůbec nic a brala to tak, že mu to nechutná, tak jsem na něj třetí den uhodila, jestli mu chutnaly ALESPON moje palačinky (Snobka je, hádám, v životě nedělala...maximálně tak koupila), takže malá Snobová z nich byla úplně u vytržení! ), že nikdy nic neříká. A on na to: jó, jsou dobrý (a následující den hned jak ochutnal první sousto kuřecích nudliček s rýží, tak už poslušně hlásil: "je to moc dobré" :-D 

Zdá se mi to nebo se opravdu občas decentně popichujeme a vtípkujeme si z nás navzájem? :-) je fakt, že je to právě ON, kdo dělá můj den hezčí (ano, ano, je to sice snob a s většinou věcí, co řekne, nesouhlasím, a on ví, že se neumím slovně bránit a nejsem většinou schopna s ním moc diskutovat, tak mě poučuje jak malou holku - asi se rád poslouchá, jak jinak si vysvětlit jeho přednášky na téma: světu vládnou korporace a v Británii rodiny bankéřů a ti ovládají politiku...ale pořád je to ta nejlepší část dne ;-)

A příště si povíme teda něco o těch zrůdnostech typu dnešního mega nákupu, za kterým následovalo mega vyhazování i úplně nových nenačatých věcí, aby bylo ve skříních a lednici místo pro ty úplně totožné nové věci. To, že je ve skříni asi 8 načatých krabic cereálií a dalších 5 nenačatých. Chtěla jsem zařvat: NORMÁLNÍ LIDI CHODÍ DO OBCHODU S NÁKUPNÍM SEZNAMEM!!!  (Když se třeba začali dohadovat, proč dali oba dva do košíku sklenici Nutely, takže vlastně dovezli domů dvě...původně jsem si myslela, že jejich společný odchod "na nákup" má úplně jiný důvod - zvlášť když se Snobec vrátil podezřele brzo z práce, tak jsem si říkala: super, třeba když si to rozdají, tak bude doma pak konečně větší pohoda. No, tak nic.

Čágo! 

Moje sbírka Agatha Christie a vše kolem ni už se blíží do finále :-)

To byl úplně snový den v neděli v Londýně...však jsem si to také zasloužila.