Anglie 32)

Po chmurném minulém článku zase jeden pro potěchu nebo pobavení ducha, to by bylo fér, né? Ať je vesmír zase v rovnováze. Karta se navíc obrátila. Po včerejším telefonátu už vím, že ani na konci května ze mě nebude bezdomovec. Ano, sobotní pohovor dopadl víc než dobře a tak si odsud přesunu kufr jen o pár kilometrů dál do další host rodiny...tentokrát už snad OPRAVDU poslední  (ale to jsem minule říkala taky....a taky jsem se zmiňovala, že věřím, že to je úžasná nejlepší rodina a že mě čeká skvělý čas...takže tentokrát už to radši veřejně psát nebudu, ale věřit v to nepřestanu - koneckonců jsem poučená a budu se snažit vyvarovat všech přešlapů a omylů...akorát teda nevím přesně jakých - ano, utekl mi jednou pes, řekla jsem staršímu děcku, že je imp (ó, bože, zabijte mě!), ve volném času jsem místo vnucování radši byla u sebe v pokoji, vždy jsem ve všem vyhověla, všechno jsem odkývala, i když jsem s tím nesouhlasila, nikdy se nebránila, když mi něco vadilo nebo mi něco bylo vyčítáno....a právě proto mi nezbývá nic jiného, než tyhle chyby napravit v nové rodině a odžít si to ve správné variantě. Budiž.

Jsem tomu už ráda. Opravdu už se odsud začínám těšit. (Já vím, že nejspíš budu mít stejné pocity, až budu končit i v té další rodině....ale na to je ještě času dost). Ale prostě čeká mě nový nadějný začátek s novou plínou..a to se počítá. Ať už to pak dopadne jakkoliv. Já ráda začátky. A věřím, že k horšímu to nebude :-))

Jedno (!) dítě, žádný pes, trvalé teplo doma (doslova podle budoucí panimámy: "nejhorší věc je chladný domov..." :-) (jo, ten její původ v Jižní Africe je znát), škola 5 minut (!) od domu (tady je 25), blíž Londýn, otevřená a lidsky nakloněná mamča. Teď bych si ani nemohla přát víc :-) 

Jediná vráska je termín. Chtějí mě na šest měsíců. Takže se do ČR pravděpodobně vrátím až v prosinci...což se podle mě bude hledat práce asi hůř než v září. Ale co, stejně jsem původně chtěla zůstat obecně v Anglii co nejdéle to půjde (už teda nevím přesně proč, už jsem dávno ztratila růžové brýle a hlavně těma vzteklounama a nepříjemnostma a přímým i nepřímým jednáním Angličanů kolem mě jsem dávno ztratila chuť tu žít "šťastně až do smrti", prostě jsem asi jen chtěla oddálit ponurý návrat do krušné reality české kotliny, která se ze zahraničí přece jen sleduje o dost pozitivněji, když člověk ví, že je daleko od ni...pardon, je to tak).

Současná hostmáma (po tom půlroce by teda více sedělo spíše hostbosska) mi srdečně gratulovala, když jsem jí řekla, že rodina si mě vybrala! (Jo jasně, taky mi moc budeš chybět...) a jestli jsem si trochu škodolibě myslela, že ji šokuju sdělením, že by mě ta nová rodina chtěla už nejlíp poslední týden v květnu - domlouvali jsme se totiž, že nastoupím 2.6.), tak bosska opět nezklama: no, mi už jsme si taky našli novou aupair a ta by mohla nastoupit 27.5. !!! WTF? Takže kdybych si tuto novou rodinu nenašla, tak bych tam do konce května čuměla jak péro z gauče nebo co? Nebesa, za co mě trestáte? :-D  Nene, je to samozřejmě dobře, člověk (zvlášt ten, co má pracovat s lidma) by se měl co nejdřív seznámit s různou paletou lidských charakterů a povah. Beru to jako plus. 

A na závěr to zabiju opravdu kvalitním humorem - teda mě to vždy rozesměje, autoři to bohužel myslí smrtelně (teda spíš nebesky :-D) vážně. Ale to mně, netolerantní ateistické svini nezabrání si z toho dělat největší srandu. Tento kostel mám po cestě se starším do školy.

PŘED VELIKONOCEMA

PO VELIKONOCÍCH

TENTO TÝDEN

To nevymyslíš!! Už se těším, co bude příště :-D Já sem asi normálně budu z toho nového městečka jezdit jen kvůli tomu kostelu, abych se pokochala, co  tam zase vyzvraceli na nástěnku.

Více humoru zase příště.