Obrázkový mezičas

Než se v mých příspěvcích začne objevovat téma: já v Království, ráda bych obeznámila tuhle planetu s několika obrázky, které jsem v posledním měsíci udělala, abych se jen neválela doma na gauči. Bude to něco mezi chlubením a ...informováním (a informace jsou, jak známo, důležité :-))

Možná i někdo další kromě mě zaznamenal pozoruhodnou akci, kterou ozvláštnila bloggerka Jarmark Marnosti blogový svět. Tato bohulibá duše dostala fenomenální nápad oslovit sponzory (kosmetické prodejce), aby vytvořila své speciální Beauty boxy, které však (jak fotka níže nasvědčuje) měly s masově rozšířenými boxy (víte, které myslím) pramálo společného. Kromě naprosto odlišného obsahu, měly také odlišnou myšlenku : boxy se neprodávaly, ale dražily, bylo jich jen 10 a to nejdůležitější na závěr: vydražené peníze odešly na konto sdružení Pink Bubble (dospívající a mladí dospělí s onkologickým onemocněním). A já patřila k těm deseti, co si box vydražili. A rozhodně svých peněz nelituji.

Tolik luxusu v jedné krabici, wow! Hned od začátku mě nejvíc dostal BB krém, protože je to můj první a hned opravdový BB krém (mně nebylo těžké se zavděčit, nejsem žádný kosmetický maniak, kdyby bylo potřeba, budu žít jen s kartáčkem na zuby a tuhým mýdlem :-D ). Nic, co bylo v krabici, jsem nikdy dřív neviděla a nekoupila, takže překvapení a nadšení bylo 100%.

A teď krátká pohádka o smutných pyžamových kalhotách (se šťastným koncem!). Před dávnými časy přicestovaly ke mně domů nádherné pyžamové kalhoty z Finska. 

Paní majitelka asi byla škrt, protože si koupila jen ty kalhoty a už ne vršek k nim (na podzim, o 3 roky později pochopitelně v dotyčné síti prodejen už kolekce zelených pyžamových kalhot nebyla, takže jsem svůj životní omyl nemohla napravit...). No a tak kalhoty smutně ležely ve skříni, občas se šly provětrat, ale uznejte: kalhoty od pyžama bez vršku...to je na prd. 

Jednoho šťastného dne se ovšem stal zázrak: slečna zelená fixa na textil se seznámila s panem černým fixem na textil, adoptovali si spolu bílé triko s dlouhým rukávem a ....padli si dokonale :-) Tradááá!

   Aby si mého tvůrčího ducha užilo i mé nejbližší okolí, konečně jsem se odhodlala zúročit své zkušenosti z Finska a upéct finské "pulla" po česku (opravdu po česku, nemožnost sehnat v těchto zeměpisných šířkách tak zásadní věc jako hrubý cukr nebo-li perličkový cukr/ cukr na posypání/ mě donutila improvizovat a nahradit ji sezamem :-( Mno, vizuálně se to ale trochu podobá, uznejte :)

Asi vám došlo, že ty autentické finské (z pece) jsou vlevo, česká improvizace je pak vpravo. Ale i tak jsem z toho měla radost. Byla jsem ráda, že jsem si vůbec vzpomněla na speciální grif pro tvarování pečiva (i když to tak nevypadá, nejedná se o pouhé šišaté koule, ale o důmyslný postup ;-) 

A aby  byl příspěvek pěkně vyvážený, dovoluji si ho pěkně opřírodnit několika záběry z povedeného výletu (čímž přidávám cestovatelský tip...tentokrát ani do Finska, ani na Island :-)) ) za odpočinkem s mou mámou do lázní Velké Losiny. Kdybyste to nevěděli, tak se zde nachází stále funkční výrobna ručního papíru, což je evropský unikát (je nejstarší). Osobně jsem těch pár dnů překřtila na ptačí výlet. A vsadím se, že uhodnete proč :-)

Tády dády dády dá..to je konec. :-) Tak zase příště. Spěte sladce.