Moje strategie

Za pár dnů (11 - teda myslím, že 11, nechce se mi to radši znova počítat) budu skládat SZZ. Pro ty, kteří se s tímto ohavným zkratkoslovem ještě nesetkali, jsou to jednoduše státnice (taková ta maturita na vysoké škole, předchází jí psaní nebo padělání bakalářské či diplomové práce). No a já tak nějak ztrácím naději, že to udělám. Dokonce se čím dál zhmotňuje vize, že se k ní ani nedohrabu, i když je to UŽ za 11 dnů (vlastně asi už za -1 dnů, už je totiž po půlnoci, čili nový den). Já totiž otchořela. A jak se tak už skoro čtvrt století znám, mám šanci to dotáhnout i k zápalu plic. Takže nakonec kdoví, jak to všechno bude. Přesto jsem si (když už nic jiného) alespoň připravila strategii (protože strategie je všechno, žejo! Věděli to skoro všichni správní hrdinové akčních filmů, přinejmenším Kevin, který byl Sám doma) Takže, moje akční strategii spočívá v tom (krom toho, že jsem si přikázala alespoň přečíst, v lepším případě i zapamatovat, 5 otázek denně), že si prostudované (ehm, ehm..to nic, to je ten kašel ze začínajícího zápalu plic :-) ) otázky nechávám poblíž polštáře, na kterém spím, a doufám, tak jako někdy na základce, že mi tam to učení trochu naskáče (z praktického hlediska se můžu kdykoliv přes noc, když se mi honí hlavou všechny ty již přečtené bláboly, pohotově podívat do příslušných lejster). Pak (tedy podpůrný plán č. 2) je pozitivní myšlení. Zamáznu tím 2 mouchy jednou ranou - jednak budu myslet pozitivně (nečekaně!) a pak podám konečně nezvratný a nezaujatý důkaz světu, jestli to pozitivní myšlení fakt funguje, nebo to jsou jen kydy.
Žolíka v rukávu si ovšem nechávám na samotný den D, okamik O, a poradila mi ho parťačka (tímto ještě jednou díky): Zcela vážně mi řekla, že když bude nejhůř a poteče do bot, mám se (v tomto pořadí): nejprve rozbrečet a pak poblít. Před komisí, samozřejmě, pak už to nemá ten efekt, žejo! Uznejte sami, že tuhle hozenou rukavici přece nenechám na zemi ležet dlouho, takže jsem si tento myšlenkový pochod (kdoví jestli :) ) hned přivlastnila - tímto se parťačce omlouvám, pokud si tento geniální nápad chtěla nechat patentovat, už to asi neudělá, protože teď už o tom ví...vlastně neví o tom nikdo, protože na tento blog stejně nikdo nechodí :-D

Když už píšu o těch strategiích, mohla bych si zoficiálnět i nějakou strategii pro tento blog...bylo by to asi na samostatný příspěvek, ale dost možná by to nemělo vůbec žádnou kalorickou hodnotu, takže jednoduše a jasně: Hlavním cílem je psát o své cestě za svým cílem (štítek přibude brzy) a o všem okolo (protože můj život začíná být celkem dost výživný pro psaní příspěvků, které nikdo nečte) a pak taky nějaké ty věci, co možná budou zajímat širší masy (ale nechci to tady mít jako nějaký typický beauty blog, protože těch je fakt přehršel...no, uvidíte sami, co pro Tebe, milý čtenáři, chystám.

A do té doby se měj(te) blaze!